Kolik velkých staveb se staví na Znojemsku? Kolik starých staveb se ve velkém likviduje na Znojemsku? Kolik nových silnic se staví na Znojemsku? Kolik velkých terénních úprav se přitom provádí přímo na Znojemsku? Že ani pořádně nevíte? No, samozřejmě, jakpak byste mohli, když Znojemsko je takový zapomenutý kout naší republiky, pokud jde o nějaké velké stavby budov i komunikací, a tak nás prakticky nic ani nenapadne.
To centrum Jihomoravského kraje Brno a jeho blízké okolí jsou na tom jinak. Zvláště Brno se v posledních letech rozvíjí tempem nevídaným a staré brownfieldy (staré průmyslové stavby) mizí jeden za druhým. Nastává však kardinální otázka: Kam z odpadem z likvidovaných staveb?
Nejlepší je podle dosavadních zkušeností likvidovat tento stavební odpad na skládkách. Ne však na těch oficiálních, kde se za uložení tvrdě platí, ale nejlepší je se domluvit s jiným podnikatelským subjektem, jakým je třeba Českomoravský štěrk, a tímto odpadem zavážet postupně ty nejvzdálenější vytěžené pískovny!!! Tomuto způsobu likvidace odpadu se prý oficiálně v některých kruzích říká "rekultivace pískoven"!
Jak taková "rekultivace" vypadá v praxi, vidíme už minimálně pět let přímo u nás v Božicích. Po rozbitých krajských komunikacích projíždějí denně (teď když někomu teče do bot trošku méněkrát) desítky nákladních vozidel, většinou kontejnerového typu. Co to všechno přináší nám, občanům Božic? V prvé řadě výrazně zvýšený provoz, výrazně zvýšený hluk a výrazně zvýšenou prašnost a kontaminaci ovzduší. To, co nevidíme, ale co je nedílnou součástí takovéto "rekultivace", je ohrožení životního prostředí přímo ve vytěžené pískovně. Jak je možné, že máme na jedné straně podél železniční tratě zarybněnou závlahovou nádrž (Rybolov Božice), přírodní památku (chráněné území) Protržený rybník, dále po proudu nádherný zarybněný Božický rybník, významnou turistickou oblast Údolí lásky s navazujícími třemi karlovskými rybníky na Příčním potoce, krásnou klasicistní Hraběcí studánkou a Přírodní rezervací Karlov a dvěma nově vybudovanými mokřady, a z druhé strany kolejí se těží písek (cca 350 metrů) a vytěžená pískovna se zaváží nikoliv klasickou rekultivační zeminou, ale odpadním materiálem, jehož složení se má podle nové žádosti výrazně rozšířit o materiál z bouraných staveb kanalizací, vodovodů, silnic a výhledově dokonce železničních svršků z tratě Brno - Přerov!!!????
Podařilo se nám vyvolat veřejné projednání záměru rekultivace pískovny Božice a přítomná odborná pracovnice, kterou Jihomoravský kraj vybral na zpracování oponentního posudku, slyšela na vlastní uši a viděla na vlastní oči celou tu syrovou realitu složenou z dosavadních zkušeností vedení obce Božice již od roku 2013, slyšela i věcné argumenty řady božických občanů, proč s rekultivací v předložené podobě nemůžeme a ani nebudeme souhlasit, a snad vnímala i velmi plochou a plytkou argumentaci předkladatelů záměru.
Průběh jednání celkem věrně zachytila ve své reportáži redaktorka Znojemského deníku a přečíst si ji můžete ve Znojemském týdnu 46/2023 ze dne 13.listopadu 2023. Jenom bych ke zmíněné reportáži dodal, že se nás tam brzy po zahájení sešlo ještě výrazně více, než zachycuje připojená fotografie.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat