Život kolem nás: 50 let (a kousek …) kina v Božicích

V sobotu 23.10.2010 proběhla v areálu kina malá slavnost, na jejímž konání měl největší zásluhu velký filmový fanda Ivan Hudec ml. S týmem spolupracovníků připravil vkusnou a důstojnou slavnost, na níž jsme se všichni, kteří jsme přišli, cítili příjemně a dobře. Na každém kroku bylo patrné, že to Ivan dělá všechno srdcem a s láskou. Samozřejmě: pomohla máma, bratranec Lukáš, kamarád Václav, „chodící božická kronika“ Marian Kvarda, místostarosta Zdeněk Čurda a asi i další.  Při příležitosti 50 let fungování obecního kina v dnešních prostorách byla vydána drobná brožura mapující historii božických kin i jiných kulturních aktivit v těchto prostorách. Působivý byl připravený kulturní program. Naprosto profesionální výkon žáků božické pobočky ZUŠ pod vedením paní učitelky Svobodové, vynikající průvodní slovo jejího manžela Jana Svobody (jinak též sbormistra Pěveckého sdružení Vítězslava Nováka ve Znojmě a sbormistra Pěveckého sboru v Božicích), vystoupení Smíšeného pěveckého sboru (který, jak zde uvedl jeho sbormistr „prošel letos prospěšnou omlazovací kůrou“)  řízeného Janem Svobodou a kvalitní 80 minutová projekce vlastního dokumentárního filmu „Kino Marta Božice 1950 - 2010“, to všechno jsme pozorně sledovali a odměnili zaslouženým potleskem. Ivan Hudec projekci uvedl a svým bezprostředním projevem nás všechny dobře naladil. A slavnostní odpoledne tímto zdaleka nekončilo. Připravený raut neměl chybu. Kdo chtěl,  dal si svařák nebo „dalešické“, kávu, zákusky vlastní výroby včetně vynikajících koláčků a možná i něco dalšího, nebyl jsem přítomen až do úplného konce. Reportáž určitě přinese i místní tisk, tak to pak můžeme porovnat. Atmosféra byla uvolněná, bavil se každý s každým, pamětníci vzpomínali, nepamětníci sbírali zajímavé informace. Mě třeba zaujala ta o původním výčepu. Nebyl zde klasický výčepní pult, ale několik píp ve stěně pamatujících ještě staré mocnářství.

O historii kina v Božicích toho bylo na akci hodně řečeno, promítnuto, doloženo na fotografiích a jiných materiálech a uvedeno v připravené brožurce. Já bych si přesto dovolil malou rekapitulaci, která by spíš měla mozaiku o historii božických kin doplnit či upřesnit.

V sále Jiráskova domu na Kolonii bylo v roce 1947 zřízeno státní kino nazvané Marta. Správcem zde byl nový božický občan Martin Konečný. Proč Marta, to bych se neodvážil spekulovat, ale tehdy oblíbené jméno to každopádně bylo.

V roce 1949 došlo k prvnímu pokusu vybudovat v Božicích nový kulturní dům i s kinosálem na místě bývalého hostince U Dubů. Část hostince byla zbourána, byly položeny základy, stavba se však nakonec neuskutečnila. Nerealizoval se ani návrh obce České Křídlovice vybudovat společný kulturní dům s kinosálem a divadelním sálem uprostřed obou obcí z budovy MNV České Křídlovice naproti klášteru.

V roce 1950 začaly adaptační práce v budově bývalého Daňkova hostince (původně v letech 1945 – 1947 Smetanova hostince). Ze sálu, kde se ještě v roce 1949 konaly, jak první kontaktní setkání Světlany, tak pravidelné schůze obecního zastupitelstva, vzniklo hlediště nového kina a už v roce 1950 se v kinosále pro 160 diváků poprvé promítalo.

Po Miroslavu Pištěckém převzal správu kina na dlouhá léta Karel Zástěra. Až do roku 1957 zde fungovala kantýna (paní Přichystalová) a v roce 1959 došlo k přístavbě kinosálu a vybudování nového sociálního zařízení. Panu Zástěrovi pomáhali pan Josef Fňukal a Emanuel Hrdlička. V roce 1978 převzal funkci vedoucího kina Ing. Jaroslav Vařák. Jako promítači zde působili Miroslav Hrdlička, Josef Raušer a Josef Lorencovič (Malačan).  Pamatujeme si i další zaměstnance kina manžele Čechovi a Alenu Hrdličkovou. V druhé polovině 80.let bylo kino modernizováno nejen novým promítacím zařízením, ale i kompletní přestavbou vnitřního zařízení sálu, novým ozvučením a novými pohodlnými sedačkami. Bohužel to již návštěvnost kina nezachránilo. Éra filmů promítaných ve vesnických kinech definitivně skončila a i božické kino bylo v roce 1994 uzavřeno.

Následovalo kompletní přebudování vnitřku na kinokavárnu (Kinokavárna Duha),´pohostinství ve vstupní hale, bar, později diskotéku Millénium. Tuto etapu najdete zachycenou v Božických novinách a deníku Rovnost, kam jsem tehdy přispíval. A pak hořký konec a uzavření celého objektu.

V roce 2003 začala současná etapa kina. Kino přijalo původní název Kino Marta a snaží se oživit svou činnost. Letošní vzpomínková akce byla vhodnou připomínkou časů, které se však již nikdy nevrátí a které jsou již nenávratně pryč. A před novým zastupitelstvem stojí otázka: Jak dál? Areál kina, jeho historie i současnost jsou zajímavé a nabízejí nové možnosti. Každopádně budova kina žije a určitě bude žít dál.

                                                                                         Ladislav Nevrkla