Vinaři: Svěží, to je, oč tu běží

 

 Druhé setkání s božickými vinaři nemohlo ani být jindy. Páteční podvečer těsně po dni svatomartinském přímo vybízel k založení další moderní božické tradice, ochutnávce mladých vín. Že to letos s úrodou hroznů nebylo ani na božických viničních tratích žádný zázrak, potvrzovali sami vinaři při debatách nad buketem. Dvojice organizátorů mně dokonce nabídla svůj „speciál“ muškátu moravského – většina hroznů pocházela z řádků jednoho a „příchuť“ mu dodaly hrozny z hoboku druhého. Výborné vzorky nabídl vinař Karel Drmola či Roman Himal, ale můžu říct, že jsem pil pouze mladá vína svěží se šťavnatou kyselinkou, většinou již čirá, některá jemně perlivá. Vína převážně bílá, ale i červená a v posledních letech nesmírně oblíbená růžová.

Letošní ročník si nedával přívlastek „svatomartinské“, neboť to by muselo mladé víno projít odborným hodnocením a pak taky jenom některé odrůdy mohou nést značku Svatomartinské. Cením si především toho, že se tato akce v Božicích v tomto období konala. V příjemném prostředí nás nesedělo sice mnoho, návštěvníci totiž průběžně přicházeli, poseděli, popili, podebatovali, odcházeli a jiní naopak přicházeli nebo se vraceli. Samozřejmě, nebavili jsme se jenom o víně, ale vzali jsme to „od Vlacha po Bacha“. Bylo to příjemné posezení, za které patří dík hlavním organizátorům Petru Fialovi, Jiřímu Čadovi, Robertovi Šotkovskému, Radkovi Komínkovi, Zdeňku Čurdovi ml., možná i dalším a všem, kteří dodali vzorky svých mladých vín. Taky prostředí klubovny na hřišti bylo protentokrát docela vhodné.

                                                                                  Ladislav Nevrkla