Božické Zámlýní nebo křídlovické Mlýnské Domky

Nejstarší Mlýnské Domky, třetí stojí ještě
více vpravo

V současných Božicích je nejpoužívanějším označením tohoto místa spojení U Mlýna. Na mapách najdeme název Mlýnské Domky. Do oficiálních materiálů se prodralo označení Zámlýní. Pamětníci říkají, že před padesáti lety by slovo Zámlýní nikdo neřekl. Tak nějak se to má s malou osadou na katastru Českých Křídlovic.
Chtělo by to menší exkurz do minulosti, abychom se v tom všem nějak vyznali. Mlýn v Křídlovicích byl asi od dávného středověku. Ve své Vlastivědě moravské se o něm zmiňuje Fr. V. Peřinka, když píše: "Ve století XIV. přicházejí v pramenech členové velmi rozvětveného zemanského rodu z Křídlovic. R. 1349 Vítek z Křídlovic postoupil vnukům svým Bohuši, Jankovi a Anně celého svého majetku v Křídlovicích s veškerým příslušenstvím. (Jeden z vnuků) Janek z Křídlovic prodal roku 1365 Kyjovcovi z Kyjovic za 10 hřiven grošů popluží, čtyři lány, dvě krčmy, pět dvorců a mlýn s lukami, řekami a všemi právy, vše v Křídlovicích. Asi roku 1366 pak nabyl toto zboží Loucký klášter."
Mlýn v Křídlovicích nestal nikdy jinde než tam, kde si ho ještě řada z občanů pamatuje. Vodu do náhonu přiváděl 14 km dlouhý Mlýnský potok, což bylo vlastně pokračování říčky Skaličky od Oleksovic a Lechovic. Dnes je tento tok na řadě míst přerušený a nelze ho již obnovit. Velmi zřetelně je dřívější situace vidět na mapě z II. vojenského mapování (Františkova) z let 1836 - 1852. Je tam vidět nejen mlýn se svým zázemím, ale i mlýnský náhon. Co je důležité: V té době už stála osada Mlýnské Domky - německy zvaná Mühlhäuseln.
Původní Mlýnské Domky tvořil mlýn se zázemím, velká ovčírna (její součástí byla stodola, dnes předělávaná na prodejnu stavebnin), stáje (dnes podnikatelská skladová plocha) a druhá stodola (za domem pana Soukupa (již zbořená). A taky prvních asi 12 domků určených k bydlení drobných rolníků, převážně zaměstnaných ve mlýně a v postupně se rozvíjejících zemědělských aktivitách. Ty domky stály nikoliv podél dnešní silnice - ty jsou všechny z dob pozdějších, ale tvořily uzavřenou krátkou ulici s návsí. Z těchto domků stály na počátku 50. let ještě domy č. 346 (Nejezchleb Josef ml.), 347 (Jiřina Ševčíková), 350 (Nejezchleb Josef), 351 (Zdeňka Vatrtová) a 352 (Cyril Šnurkovič). Dnes zde z těchto původních domů najdeme již jen tři zemědělské usedlosti, a to č. 347 (Anna Mirošová), 351 (Mgr. Pavel Frind) a 352 (Kamil Semanič). Další domky v této ulici byly postaveny v pozdějších letech stejně jako novější objekty k bydlení podél silnice.
Výrazný rozvoj Zámlýní nastal po roce 1804, kdy mlýn koupila od svobodného pána Petra Brauna (mj. nechal postavit lovecký zámeček Samota - Allein v lesích za Boroticemi směrem na Lechovice, ale na křídlovickém katastru, proto je "náš" stejně jako nejnovější mokřad před Boroticemi) rodina Schneiderova. O Schneiderových a "zlatém věku" Mlýnských Domků zase někdy příště.

               Ladislav Nevrkla

Uprostřed Křídlovického rybníka vidíme stavidlo, více vpravo
je patrné stavidlo mlýnského náhonu

Křídlovický rybník byl vysušen, postavena byla hájenka (u památné lípy),
vznikla nová cesta k mlýnu a vidět jsou i Mlýnské Domky

Mlýn se zahradou, školkou ovocných stromů,
taky velká ovčírna a taky Mlýnské Domky

Letecký snímek Mlýnských Domků nezachycuje současné
budovatelské aktivity