Nejstarší Mlýnské Domky, třetí stojí ještě více vpravo |
Chtělo by to menší exkurz do minulosti, abychom se v tom všem nějak vyznali. Mlýn v Křídlovicích byl asi od dávného středověku. Ve své Vlastivědě moravské se o něm zmiňuje Fr. V. Peřinka, když píše: "Ve století XIV. přicházejí v pramenech členové velmi rozvětveného zemanského rodu z Křídlovic. R. 1349 Vítek z Křídlovic postoupil vnukům svým Bohuši, Jankovi a Anně celého svého majetku v Křídlovicích s veškerým příslušenstvím. (Jeden z vnuků) Janek z Křídlovic prodal roku 1365 Kyjovcovi z Kyjovic za 10 hřiven grošů popluží, čtyři lány, dvě krčmy, pět dvorců a mlýn s lukami, řekami a všemi právy, vše v Křídlovicích. Asi roku 1366 pak nabyl toto zboží Loucký klášter."
Mlýn v Křídlovicích nestal nikdy jinde než tam, kde si ho ještě řada z občanů pamatuje. Vodu do náhonu přiváděl 14 km dlouhý Mlýnský potok, což bylo vlastně pokračování říčky Skaličky od Oleksovic a Lechovic. Dnes je tento tok na řadě míst přerušený a nelze ho již obnovit. Velmi zřetelně je dřívější situace vidět na mapě z II. vojenského mapování (Františkova) z let 1836 - 1852. Je tam vidět nejen mlýn se svým zázemím, ale i mlýnský náhon. Co je důležité: V té době už stála osada Mlýnské Domky - německy zvaná Mühlhäuseln.
Původní Mlýnské Domky tvořil mlýn se zázemím, velká ovčírna (její součástí byla stodola, dnes předělávaná na prodejnu stavebnin), stáje (dnes podnikatelská skladová plocha) a druhá stodola (za domem pana Soukupa (již zbořená). A taky prvních asi 12 domků určených k bydlení drobných rolníků, převážně zaměstnaných ve mlýně a v postupně se rozvíjejících zemědělských aktivitách. Ty domky stály nikoliv podél dnešní silnice - ty jsou všechny z dob pozdějších, ale tvořily uzavřenou krátkou ulici s návsí. Z těchto domků stály na počátku 50. let ještě domy č. 346 (Nejezchleb Josef ml.), 347 (Jiřina Ševčíková), 350 (Nejezchleb Josef), 351 (Zdeňka Vatrtová) a 352 (Cyril Šnurkovič). Dnes zde z těchto původních domů najdeme již jen tři zemědělské usedlosti, a to č. 347 (Anna Mirošová), 351 (Mgr. Pavel Frind) a 352 (Kamil Semanič). Další domky v této ulici byly postaveny v pozdějších letech stejně jako novější objekty k bydlení podél silnice.
Výrazný rozvoj Zámlýní nastal po roce 1804, kdy mlýn koupila od svobodného pána Petra Brauna (mj. nechal postavit lovecký zámeček Samota - Allein v lesích za Boroticemi směrem na Lechovice, ale na křídlovickém katastru, proto je "náš" stejně jako nejnovější mokřad před Boroticemi) rodina Schneiderova. O Schneiderových a "zlatém věku" Mlýnských Domků zase někdy příště.
Ladislav Nevrkla
Uprostřed Křídlovického rybníka vidíme stavidlo, více vpravo je patrné stavidlo mlýnského náhonu |
Křídlovický rybník byl vysušen, postavena byla hájenka (u památné lípy), vznikla nová cesta k mlýnu a vidět jsou i Mlýnské Domky |
Mlýn se zahradou, školkou ovocných stromů, taky velká ovčírna a taky Mlýnské Domky |
Letecký snímek Mlýnských Domků nezachycuje současné budovatelské aktivity |
Žádné komentáře:
Okomentovat