Světlana 73: Před 65 lety došlo k prvnímu pokusu o zatčení Antonína Daňka (akt.)

Na přelomu února a března 1949 se božický hostinský Antonín Daněk, od zimy 1945 do konce války člen partyzánské skupiny Jana Žižky na Valašsku, pokusil sestavit buňku odbojové skupiny Světlana v Božicích.
Pro myšlenku aktivního odporu proti novému režimu získal řadu božických občanů, v další činnosti božické Světlany však zabránil rychlý protiúder státní bezpečnosti (StB). Právě infiltrace členů či spolupracovníků StB do struktur největší odbojové organizace z let 1948 - 1955 je stále předmětem sporu odborné i laické veřejnosti o odkazu Světlany.
Na této ploše nemám ambice být soudcem, spíš jenom připomínám události, které ovlivnily život desítek (a v rámci republiky) stovek našich spoluobčanů. Asi nejdiskutabilnější jsou vysoké tresty vynesené v zinscenovaných soudních procesech, nemluvě o dlouhých vazbách zatčených a taky o postihu rodin odsouzených.
Protikomunistická letáková akce k 1. výročí únorového převratu upoutala pozornost policejních orgánů na Božice. V rámci celé Světlany jsou Božice úplnou raritou, neboť se ocitáme v oblasti bývalých Sudet, kde se nové obyvatelstvo teprve sžívalo s novým prostředím a kde se teprve navazovaly bližší vztahy mezi lidmi. Antonín Daněk patřil do druhé vlny nových přistěhovalců, kteří do Božic a Českých Křídlovic přicházeli v roce 1947 a letech následujících. Díky své partyzánské minulosti měl však kontakty i na dalších místech Znojemska (ve Znojmě, v Suchohrdlech u Znojma a v Prosiměřicích), byl rozhodný, rázný, dostatečně charismatický a dokázal působit a ovlivnit své okolí.
Tak se mu podařilo získat pro myšlenky odboje svého nejbližšího známého v Božicích řezníka Františka Smetanu, od něhož koncem února 1947 přebíral hostinec (dnešní kino Marta) a malý byt ve dvoře (pro svou rodinu, manželku a malou dceru Martu). Prostřednictvím Smetany získal zástupce božické stanice SNB Antonína Švarce a získal si i důvěru lidí, kteří byli ze svých veřejných funkcí odstraněni po 25. únoru 1948, Josefa Kudličky (předseda lidové strany) nebo Ladislava Smrčka z Kolonie (první poválečný starosta Božic, sociální demokrat) a taky třeba bývalého starosty - předsedy MNV a vlivného komunálního politika KSČ Bohumira Paděry nebo velitele božických hasičů Josefa Hanuše (člen lidové strany). Přihlášku do Světlany podepsali i další božičtí občané. Jiní, o nichž se uvažovalo, to už nestihli nebo to z různých důvodů odmítli.
V Božicích u svého kamaráda Daňka hledali už 1.3.1949 pomoc dva prchající Světlanáři Matúš a Mana. Na Valašsku totiž StB udeřila už v těch dnech. Josef Kudlička je zavedl na Kolonii,ale jeden tamější rolník jim (asi z obav před možnou provokací nebo prostě z obav) odmítl poskytnout dočasný úkryt. Navíc tuto věc oznámil veliteli stanice SNB A. Nevídalovi. Ten se zachoval velice statečně, nic "nahoru" nenahlásil, pouze si 8.3.1949 k "pohovoru" pozval J. Kudličku. Tento statečný postoj byl později jedním z důvodů Nevídalova zatčení a odsouzení k vysokému trestu vězení. Matúš a Mana pobyli několik dní u Smetanů (na masně) a poté se přes pole dostali na nádraží v Hodonicích. Někde na poli za Božicemi zahrabali do země veškeré písemné materiály, které měli u sebe. Všimli si totiž zvýšené aktivity policejních složek a bylo jim jasné, že by jim důkazní materiál moc nepomohl.

Před polednem 11.3.1949 se na stanici SNB (dnes Zedníčkovo) dostavilo malé komando StB a požádalo velitele stanice Antonína Nevídala, aby je doprovodil k Daňkovi, že tento bude zatčen. Shodou okolností opravoval zámky na dveřích stanice mladík Svatopluk Župka, rovněž člen Světlany. Zástupce velitele Švarc mu v nestřeženém okamžiku dal pokyn, aby sedl na kolo a jel Daňka varovat. Kdo zná Božice, ví, že od stanice je to dolů do Božic z kopce, takže mladý Župka byl u dnešního kina Marta co by dup! Daněk nelenil, pár dokumentů ukryl na dvoře Župkova zámečnictví (před dílnou na verzatilky na dvoře dnešního Sorochmanova domu) a s mladým Župkou utíkal pozadu k Župkům - ti bydleli na Thavonovém (později mateřská škola). Okny do ulice pozoroval, co se venku děje a když spatřil na ulici příslušníky policie, neváhal, vyběhl na dvůr, na zahradu, přeskočil zeď a zadní cestou se rychle přesouval na Kolonii. Shodou okolností potkal na cestě člena Světlany L. Smrčka. Ten zrovna vozil na pole hnůj. Daněk mu stručně vysvětlil, co se děje a Smrček jej na několik dní ukryl v zadním traktu svého domu. Za pomocí Paděry, Kudličky a Švarce se Daněk dostal na nádraží a pryč z Božic. Týden se ukrýval u Olbramkostela a poté společně s hlavním velitelem Světlany Antonínem Slabíkem z Komořan a dvěma dalšími osobami překročil u Čížova hranice do sovětské okupační zóny Rakouska.
Daněk - s krycím jménem Vlk - se i v Rakousku pohyboval v blízkosti A. Slabíka, což asi bylo jednou z příčin jeho tragického konce 15.5.1949 v Božicích (byl to jeho druhý návrat jako agenta-chodce). Zrazený Daněk se ocitl v obklíčení policejních a vojenských jednotek a při pokusu o své zatčení byl kolem 6. hodiny ranní v domě Jana Filipa zastřelen.

                                                                                       Ladislav Nevrkla

P.S. To, že policejní jednotky zamířily k Župkům mělo přímou souvislost se Svatoplukem Župkou. Když totiž zatýkací skupina u Daňků v hospodě neuspěla, vzpomněl si jeden z policistů, že tam v době jejich příjezdu byl mladý řemeslník, který dělal cosi s dveřmi. nebyl problém zjistit, o koho se jednalo. Naštěstí mladý Župka v daný moment nic neprozradil.