Pustá ves Rohoteř a nevšední systém otvírání hřbitovních bran

Zajímavým specifikem Hostěradic byla správa pusté vsi, která se jmenovala Rohoteř (v historických materiálech zvaná též Rochtice). Mackovičtí občané jí pak říkávají staré Mackovice. Nás v Božicích pojí s obcí Rohoteř dávné počátky ve 13. století.


Obyvatelé obce Rohoteř nebyli sice mezi šesticí vsí, které musely odvádět novému křídlovickému kostelu desátky, ale to jenom proto, že v Rohotři (ano, tak se toto jméno skloňuje) v té době už asi farní kostel stál. Je zmiňován v roce 1227 jako farní kostel spravovaný louckým klášterem pro obce Jazovice (ani nevíme, kde vůbec stávaly), Libice (zaniklá ves u Břežan směrem na Dolenice), Bransudice (zaniklá ves severně od Mackovic), Mackovice a Rohoteř.

Rohoteř zanikla patrně v průběhu 15., či na počátku 16. století. V této době se stala vlastnictvím kláštera klarisek ve Znojmě. Ty se v polovině 16. století vlivem požáru z roku 1555 potýkaly s problémy, a to bylo patrně důvodem postoupení rohoteřských polí hostěradickým občanům za každoroční stálý plat v roce 1564.
Rohoteřská pole ležela od Hostěradic poměrně daleko, asi 8 km, nebylo tedy divu, že je sami neobdělávali, ale postoupili je obyvatelům obce, uvnitř jejíhož katastru tato pole ležela, Mackovic. Ti jim poté odváděli desátek v naturáliích.
V děkanátní vizitační zprávě z roku 1657 se též uvádí, že kostel v Rohotři je od nepaměti pustý. Ani neznáme jméno, komu byl zasvěcen. Poslední zmínka o vsi jménem Rohoteř je z roku 1668 (po třicetileté válce), kdy ji prodali synové Siegfrida Breunera hraběti Michalu Adolfu z Althanu.

Pustá ves Rohoteř - jako jediná v našem mikroregionu - však zanechala své stopy až do dnešní doby  V 17. století v místě zaniklé vsi ještě patrně stával farní kostel (možná ale již v rozvalinách), spolu se hřbitovem. Kostel zmizel úplně (údajně byl rozbořen v roce 1768), hřbitov existuje dodnes. Pohřbívali do něj po válce i noví osídlenci. Někdy kolem roku 1950 došlo k dohodě obcí Mackovice a Břežany na stavbě nového hřbitova uprostřed silnice mezi oběma obcemi. Mackovičtí tam své zemřelé začali pohřbívat, ale Břežany nakonec opravili svůj hřbitov ve vsi a pohřbívají dál do něj.
Starý mackovický hřbitov byl po roce 1989 opraven péčí bývalých německých občanů Mackovic, také se stal obětí řádění vandalů. Dnes vypadá tak, jak vidíme na fotografiích.
Zajímavá je též vstupní brána. Nejen německým nápisem nad ní, ale především nevšedním otvíracím systémem obou bran. Podívejte se na fotografii a zvětšete si ji.
Zaujalo mě, že poslední český náhrobek je z roku 1959. Zajímavý je i náhrobek mackovického mlynáře Swobody a náhrobek rodiny Skalovy, která zde má data 1926, 1957 a 1963. Najdeme zde i náhrobky nejznámější předválečné mackovické rodiny Maxových a desku padlých v obou světových válkách.

V každém případě stojí návštěva starého mackovického hřbitova, vlastně původně hřbitova zaniklé obce Rohoteř, za návštěvu. V Mackovicích projdete či projedete kolem pěkně upraveného rybníka a pak už jdete rovnou za nosem a nějaké stovce metru (na křižovatce) se dáte doleva - ne rovně. To byste skončili v Kašenci!

                (lan)