V současné době je z původního kulturního domu s divadelním sálem a výčepem Hostinec u Kudličků s kuchyní a salonkem pro příležitostné akce. A v letním období i se strojem na zmrzlinu. Kdo si dává hostana, má ho z "tanků".
Pamětníci se momentálně dohadují, jak to bylo v průběhu dalších let se vstupními dveřmi v původní stavbě z roku 1960 a jaké dveře (normální či lítačky) byly po přístavbě a vnitřní úpravě ještě po dobu fungování celého sálu jako místa zábav a společenských akcí (do roku 1980). Nevíme přesně rok, kdy se budovala vstupní přístavba s kotelnou. Taky si nemůžou vzpomenout na jména hostinských, kteří zdejším pohostinstvím prošli v 60.-80. letech. Já pamatuji už Jaru Chodila a vím, že zde nějakou dobu pracovala paní Dorka (z Mackovic). Kdo si vzpomene na další, ať dá nějak vědět. Kdo má foto z nějaké zábavy či plesu, ať se ozve taky.
Taky jsme se dohadovali, jestli se v novém kulturáku hrálo někdy divadlo. Pan Papoušek psal, že Božický divadelní soubor se na nový sál moc těšil, ale že zde již nikdy nehrál. Kulisy jsou dosud uloženy v zadním traktu pódia. Tak zkuste zalovit v paměti.
P.S. A jak čtu, tak se možná dostaneme i k jiným historickým událostem z let 1945 - 1960. Nejsem proti, naopak. Pište, co si pamatujete. O zabavených stodolách, o družstevních dílnách, o váze...
(lan)
Co si pamatuji z mého mládí, tak starý kulturní dům vypadal přesně tak, jak je vyfocený na první fotce. Chodili jsme tam na čaje o páté, plesy, atd.., ale divadlo se tam opravdu nikdy nehrálo. To mohu potvrdit.A co se týká vstupních dveří, tak to byly normální dveře, dvoukřídlé. Lítačky to v žádném případě určitě ne. (me)
OdpovědětVymazatTaky si pamatuju původní kulturák tak jak je na první foto. Chodili jsme tam tancovat. Do sálu se chodilo z přísálí, kde byl také výčep, když byla Dubova hospoda uzavřena. Dveře určitě byly otevíravé dvoukřídlé. Lítačky nebyly ani mezi tanečním sálem a přísálím. Co si pamatuju, tak tam napřed čepovala paní Tuháčková, která byla napřed právě v Dubově hospodě. Potom tam byla taky Kača (pod tím jménem byla známá, nevím, jak se doopravdy jmenovala). Další si už nevybavuju, jen pana Chodila.(mž)
OdpovědětVymazatDěkuji za zajímavé odpovědi. Jen bych upřesnil, že mi nejde o ty boční dveře - původní vchod do přísálí a sálu - ale o ty bílé dveře viditelné na snímku 1 a 2. Pak se postavila přístavba, kudy se chodí do hostince dnes. Mám prostě takový dojem, že tam před současnou úpravou bývalý místo normálních dveří lítačky. Ale možná se mýlím.
VymazatNebyly tam lítačky, toto byly taky normální otevíravé dveře, ale používaly se jen někdy. Hlavní vchod byl z boku do přísálí.(mž)
OdpovědětVymazatObě dvě odpovědi se týkají právě těch bílých dveří, kterými se do tehdejšího kulturáku chodilo a hlavně nikdy to nebyly dveře "lítačky". To je opravdu velký omyl. Dveře byly, jak je výše napsáno dvoukřídlé, ale nikdy ne lítačky. (me)
OdpovědětVymazatZeptám se Jary Chodila, ten by si to mohl pamatovat.:-)
VymazatZeptám se Jary Chodila, ten by si to mohl pamatovat.:-)
Vymazatstodola patřila Josefu Kudličkovi ano tomu který byl odsouzen v procesu Světlana ( příslušela k zabranému domu po německy mluvících spoluobčanech ). Na základě komunistického rozsudku mu byl odebrán majetek a občanská práva. Teprve takto " zestátněná" stodola se předělala na hospodu. Rodiny božických světlanářů měly být z Božic původně násilně vystěhovány ( k tomu naštěstí nedošlo). Ale plně chápu ,že pro milovníky partyzánských zvěrstev jsou hospodské lítačky šťavnatější sousto než se dobrat k faktům a majitelům.
OdpovědětVymazatMýlíte se.
VymazatTy lítačky tam musely být jedině později, ale v době, kdy my jsme tam my chodily na čaje (do předsálí kulturního domu) na začátku sedmdesátých let a pak na zábavy, či plesy s předtančením polonézy. Takže pamětníci s mž (nevím, kdo to je), máme pravdu. A nevím, proč tu stále operujete p.Chodilem, tohle jméno v té době se tam určitě nevyskytovalo. A hlavně také opravdu nechápu proč jsou ty dveře pro někoho tak neskutečně důležité. Ale opravdu to bylo tak, jak jsem to napsala já i mž (me).
Vymazat