K počátkům božického kostela. Stopy vedou do Louckého kláštera

Pozdně románské jádro božického kostela
s gotickou věží

Současné Božice patří k velmi starým sídlům jihomoravského příhraničí a jedním z důkazů naší starobylosti je i stavba a svěcení kostela sv. Petra a Pavla. V zajímavé studii Stanislava Vohryzka otištěné v časopise Jižní Morava 2015 je o této události též zmínka.


Stanislav Vohryzek se zabývá majetkovým vývojem  kláštera v Louce a přitom nelze pominout ani založení kostela v Českých Křídlovicích. Loucký klášter získal při svém založení roku 1190 několik kostelů i desátky z nich. Nové kostely stavěl tam, kde už měl nějaké starší majetky.
Společně se šlechtickými patrony staví Loucký klášter v první třetině 13. století kostel v Křídlovicích, svěcený roku 1225 a vybavený desátky z Křídlovic, Borotic, Raklinic (Rochovic), Držkrajovic, Božic a Petrovic, které prý byly dříve placeny klášteru. Je to velice pravděpodobné, později však třeba musel roku 1248 vést křídlovický farář spor o desátky z Raklinic s hornokounickými johanity. Ve sporu mu bylo přiřknuto půl velkých a celé malé desátky. Raklinice jsou zaniklou vsí nedaleko Božic (dnes bychom řekli ze Zámlýní směrem na Čejkovice). Známé jsou též pod názvy Rochovice nebo Rakvice a dochované jsou pomístní názvy Rochovická pustina (Ödung Rochowitz) a Rochovské vinohrady. Podle dokladů uložených v Moravském zemském archivu byla ves již v letech 1480- 1615 pustá. Pusté jsou již dlouho Petrovice, které ležely v trati Petrovická pustina (Ödung Petrowitz) neboli Petrovsko či Petrovicko a zanikly někdy po třicetileté válce. Nejméně zpráv máme o osadě Držkrajovice, která ležela jižně od Borotic pravděpodobně v trati Martezfeld.
Zato o desátcích z Borotic máme poměrně obšírné zprávy. Níže po toku Jevišovky rozšiřoval klášter své majetky v Boroticích, které již dříve platily desátky různým klášterním kostelům, a sídlil zde vladycký (zemanský) rod pánů z Borotic. Roku 1371 předal Beneš z Borotic dědičně dva lány v Boroticích. O čtyři roky později prodal Štěpán z Borotic s markraběcím souhlasem dvůr v Boroticích o rozsahu při a půl lánů s dvěma lány úročnými taktéž v Boroticích a dalším příslušenstvím Beneši z Borotic za 50 hřiven. Dva lány v Českých Boroticích koupil klášter od Lulka z Lulče.
Hned vedle Borotic leží Křídlovice, kde získal Loucký klášter roku 1369 od Bohuše z Křídlovic (z vladyckého rodu, po jehož sídle-tvrzi v Božicích stále pátráme!!!) dvůr, střední lán, devět podsedků, lázeň, hospodu s pozemky, polovinu pastvin, polovinu vsi a les. Vladyka Kyjovec z Kyjovic, který měl své majetky též v Křídlovicích, se tehdy ohradil, že všechny pastviny patří jemu.

O pozemky byl mezi zemědělskými podnikateli odjakživa boj, protože vždy zajišťovaly důležitý vstupní kapitál. Dnes bychom hlavně na jižní Moravě, která je nejvíce zasažená - díky komunistickému scelování a vytvořenými rozlehlými lány - půdní erozí, měli přemýšlet, jak hospodaření změnit. Nejhorší pro půdu je pěstování řepky olejky, taky kukuřice. Řepka naštěstí trošku ustupuje, kukuřice bohužel nikoliv. Také zastavění nejúrodnějších půd třeba fotovoltaikou tak jako se stalo  v nivě Jevišovky v Božicích, nepatří k žádoucímu využití zemědělské půdy.
Většina zemědělců se určitě zajímá třeba o podporu návratu dropa velkého do naší krajiny. Zatím se tak však děje jenom nesměle a opatrně. Ale časy se mění ... Zato jako správná cesta se ukazuje budování vodních děl na našem katastru. nejsou to sice velké rybníky, které zde kdysi dávno byly, ale jsou to mokřady, kterých neustále přibývá, a stávající rybníky a vodní nádrže. Taky bychom měli pečovat o studánky, aby i jejich voda netekla jen tak po ulici a do kanálu.

            (lan)