pátek 11. listopadu 2016

O vhodných ovocných dřevinách Hrušovanska (akt.a dopl.)

Nová manažerka MAS
sl. Simona Dvořáčková
Zajímavý seminář o výsadbě vhodných ovocných dřevin v oblasti Hrušovanska uspořádala ve čtvrtek 10.11.2016 MAS Hrušovansko v sále kulturního domu v Božicích. Více než dvě a půl hodiny s Ing. Jaromírem Čepičkou nám uteklo jako voda.


Seminář zahájil a zakončil předseda MAS Hrušovansko Ing. Bronislav Prudký, jinak starosta sousedního Velkého Karlova. Představil nám nejen hlavního přednášejícího Ing. Čepičku, ale též novou manažerku MAS Hrušovansko Bc. Simonu Dvořáčkovou.
Celá akce se konala v rámci projektu Aktivizace rozvojového potenciálu Jihomoravského kraje prostřednictvím místních akčních skupin. Zvláštní pozornost pak byla věnována projektu Milion stromů, který je součástí výše uvedeného projektu rozvoje Jihomoravského kraje.

Slečna Dvořáčková osvětlila projekty, do nichž je MAS zapojena a připomněla, že prvních deset třešní vysadili též žáci ZŠ Hrušovany n. Jev.
Ing. Čepička to vzal pěkně "od Adama", měl připravené "slide", z nichž některé vidíte na fotografiích a vyprávěl velmi poutavě, poučně a zajímavě. Poslední půlhodinu pak věnoval otázkám a odpovědím.
Úvod patřil historii ovocnářství v českých zemích, která je spojená s nařízeními Marie Terezie, aby byla prováděna ovocná výsadba u škol a stromořadí u silnic. Taky připomněl roky krutých mrazů, které napáchaly velké škody v ovocnářství a vinohradnictví. Takovým posledním mrazivým rokem byl rok 1985, což si řada z vás určitě pamatuje a viditelným důsledkem je vyklučení větší části vinohradu u sv. Donáta. Před ním byl takovým rokem rok 1956, což je přesně 60 let! No a protože nás zatím takové mrazivé roky, které se periodicky opakují, zatím minuly (a už tady měly být), je možné, že je nahradily letošní jarní mrazíky, které způsobily pohromu na meruňkách, broskvích a dosti i ve vinohradech.
Docela nás překvapilo, že ovocnářskými velmocemi v Evropě jsou Turecko a Polsko, Česku vysazené plochy trvale ubývají. Jediné rentabilní české ovoce jsou meruňky. Obšírně se Ing. Čepička věnoval výsadbám ovocných alejí a sadů a návratem starých druhů ovoce, zvláště jabloní do naší přírody. Tady je naprosto prioritním druhem Panenské české, které nevyžaduje žádnou velkou péči.
A na závěr jsem vybral pár zajímavostí. Nejvíc ceněnou hrušní je Williamsova, jak čáslavka tak červená. Je výborná i do pálenice. Nejlepší postřik proti méře na hrušních je kaolinem. Kdysi oblíbená Coxova reneta koluje "v krvi" dnes nejlepší jabloně Gala. Vhodné rezistentní jabloně do sadů a alejí jsou Topaz a Rubinola. Nejkvalitnější třešní je Kordia, největší je Tamara, která je současně chutná i tvrdá. Švestka nepatří na kopeček, ale někam dolů, jelikož potřebuje spodní vodu. A švestky vysazujeme tak, aby v okruhu sto metrů byly aspoň dvě. Sólo švestka neplodí. A odrůda Gabrovská je trošku "lenošná" a plodí později (po pěti až šesti letech). Nejvíc dotazů směřovalo k meruňkám, částečně broskvím. Narašenou meruňku i broskev je nejlepší vysazovat na jaře. Mladé meruňky stříháme ve stádiu růžového poupěte, starší meruňky hned po sklizni. Meruňky ani broskve nikdy nestříháme v době vegetačního klidu (v zimě)!!! Broskve zásadně stříháme v květu nebo krátce po odkvětu. Vhodné je v květnu u meruněk zaštípnout konec větve- je zde velká šance, že příští rok na nových větvičkách bude meruňka kvést o 4-5 dní později a tak se může vyhnout jarním mrazíkům na celém stromě.
A na závěr dvě poučky z dílny našich předků:
Čím víc řežeme, tím míň strom plodí!
Strom bez listí (asi tak v prosinci) je dobré natřít vápnem.
                   (lan)




















Žádné komentáře:

Okomentovat