Světlana 51: Další žijící svědek z „případu Světlana“

Příběh božické/znojemské Světlany sledujeme na stránkách našeho webu „ProBožice“ již 3 roky – první příběh jsem publikoval 24.11.2007. Začínal jsem se skromnými výchozími materiály: publikace J.A Zemanové – Mazalové a J. Pospíšila, několikařádkové zápisky v božické kronice a pak už téměř nic. To slůvko „téměř“ se však během doby postupně rozplývá a mizí. I společensky se téma „rozboru“ událostí z období let 1948 – 1989 (ale i některých válečných událostí z let 1939-1945) dostává stále víc a víc na veřejnost, do médií, a co je nesmírně cenné a důležité – i do našich škol. Osobně patřím k těm, kteří na školách zahajovali projekt společnosti Člověk v tísni nazvaný Příběhy bezpráví. Dosavadní „špičkou“ – a současně významným posunem – je postoj hlavy našeho státu, pana prezidenta Václava Klause. Mezi oceněnými osobnostmi letošního „28. října“ byl též člen Světlany Jan Janků z Hanušovic na Olomoucku a Julie Hrušková. Oba mají – byť spíše nepřímo – souvislost s božickou Světlanou. Paní Hrušková (nar. 1928) pochází z Boskovštejna. V roce 1945 odešla s rodiči v rámci osídlovaní pohraničí do Vranova n.D. Po únoru 1948 se zapojila do odbojové činnosti a stala se – podobně jako božický hostinský Antonín Daněk – kurýrem. Zde bych rád opravil i sám sebe: pro lidi, kteří po únoru 1948 přešli hranice a vraceli se přes ně průběžně zpátky s různými úkoly, se dnes používá termínu „kurýr“ místo dřívějšího „agent-chodec“. I ona byla „zjištěna“ a při jednom návratu do ČR zatčena, tvrdě vyslýchána (přišla přitom o dítě), odsouzena a vězněna. Přesto nezatrpkla a žije dnes mezi námi. Pan Janků je prvním ze „světlanářů“, kterému se dostalo takového vysokého ocenění. Věřím, že stojí na začátku procesu, kterým se naše společnost objektivně vypořádá s nelehkým, ale také nejednoznačně veřejností vnímaným obdobím. Nejde o přepisování dějin, o glorifikaci jedněch a zatracování druhých, o pouhé „přehození výhybek“. Jde o fakta a jejich interpretaci.

Dostáváme do rukou materiály, které vedl mocenský aparát – soudy, policie (tehdy SNB), včetně její složky StB i další písemné zdroje. Máme ale ještě poslední šanci získat autentické vzpomínky posledních přímých účastníků, spolupracovníků a dalších aktérů tehdejších událostí. Je jim kolem 80 let a více a ještě můžou mluvit. Již minule jsem na tomto místě oznamoval, že jsem navázal kontakty s dcerou zakladatele a vedoucího „božické“ Světlany Antonína Daňka paní Martou (nar. 1946). Dnes se posouvám dále. V nejbližších dnech bych měl získat spojení s mladším bratrem Antonína Daňka panem Josefem Daňkem (nar. 1931). Byl též původně jedním z obžalovaných v „Akci Světlana“ (viz foto trestního oznámení z 6.5.1950), ale vyslechnut již nebyl. Jak je patrno ze záznamu „Josef Daněk nemohl býti ve věci vyslechnut, jelikož tento podle zjištění státní bezpečnosti ve Znojmě uprchl pravděpodobně do zahraničí.“

O osudech Josefa Daňka zase příště.

                                                                                        Připravuje Ladislav Nevrkla