Za krásami naší vlasti 11: Opět na jižní Moravě

Vážení a milí čtenáři, turisté a milovníci památek. Na závěr roku jsem pro Vás připravil další památku. Vrátíme se z plzeňského kraje z hradu Radyně k nám na Moravu. Jedná se znovu o zříceninu, ale tentokrát jsou to trosky kláštera.

Zřícenina tohoto kláštera se nachází v údolí řeky Jihlavy přímo pod hradním kopcem. Tento klášter se řadí k nejvýznamnějším středoevropským církevním stavbám vrcholné gotiky. Spolu s hradem, který se nachází přímo nad ním, tvoří harmonický celek, nemající v našich zemích obdoby. Mohutné zdivo klášterního chrámu a přilehlých staveb upoutá snad každého návštěvníka svou nevšední monumentalitou.

A nyní něco z historie. Počátky tohoto kláštera spadají do 2.poloviny 12.století. V této době si na Moravě budoval rozsáhlé panství pan Vilém řečený z Pulína, který se účastnil mocenských bojů mezi českým knížetem Soběslavem II. a rakouským vévodou Jindřichem II. Jasomirgotem. Při vpádu do rakouské země roku 1175 vojska Soběslava II. plenila také církevní stavby, za což byli Soběslav a jeho nejbližší pomocníci dáni do klatby. Ve snaze zbavit se klatby se Vilém z Pulína vydal do Říma k papeži a prosil za odpuštění. Papež mu za jeho pokání dal úkol vystavět na svých statcích klášter. Stavba kláštera byla zahájena roku 1181. V tomto směru nezkušený Vilém požádal o pomoc želivského opata Gotšalka, který pak do nově zbudovaného kláštera uvedl v roce 1183 premonstrátky z kláštera v Louňovicích. Klášter byl pak pojmenován Rosa coeli-Růže nebeská a je nejstarším ženským klášterem na Moravě. Nejstarší podobu dnes není možné důvěryhodně rekonstruovat. Z dochovaných pozůstatků románského zdiva je možné usoudit, že kostel byl s největší pravděpodobností zděný, ale ostatní stavby kláštera byly patrně jen dřevěné. K základnímu majetku, který klášter získal při svém založení od Viléma z Pulína, postupně přibývaly další vesnice a hranice panství se tak postupně rozšířily. Význam kláštera se ještě více zvýšil roku 1268, kdy jej pod svůj patronát vzal papež Kliment IV. V této době byl klášter na tak vysoké ekonomické úrovni, že si mohl dovolit z vlastních prostředků vybudovat pro svou ochranu na nedalekém návrší pevný gotický hrad. Po ukončení stavby hradu, někdy před rokem 1330, byla zahájena velkolepá nákladná přestavba klášterních budov. Avšak vzhledem k neustálé stavební činnosti se klášter zadlužil a docházelo tak k oddalování dokončení přestavby až do let 1370-1380. Dle některých názorů se stavba protáhla až do doby po roce 1400. Z původních románských staveb kláštera byly uchovány jen drobné fragmenty, protože převážná část přestavby byla jako novostavba. Po dokončení přestavby klášter postupně splatil veškeré dluhy a začal opět upevňovat svou moc. Toto období prosperity bylo přerušeno až husitskými válkami. Roku 1423 byl klášter husitskými vojsky vypleněn a zapálen. Po požáru byla nad chrámem obnažena klenba, která se v důsledku povětrnostních vlivů zřítila. Chrámová loď byla poté zakryta pouze trámovým stropem a původní klenba již nikdy obnovena nebyla. Na počátku 16. století, po nástupu nového probošta Martina Goschla, nastal velký úpadek kláštera. Tento probošt přestoupil k luterskému vyznání a oženil se s jednou z místních jeptišek. To mělo za následek, že jej olomoucký biskup suspendoval, král Ludvík na něj vydal vyhošťovací rozkaz, ale probošt Goschl v klášteře zůstal a požadoval zapsání klášterního panství do svých rukou. Biskup Stanislav Pavlovský zjistil, že život jeptišek v dolnokounickém klášteře byl neřestný a krajně pohoršlivý. A tak probošt utekl do Mikulova, poté však v Praze podstoupil útrpné právo a nakonec zemřel v olomouckém vězení. Zbylých 11 řeholnic si zvolilo nového probošta, kněze Jana, ale jejich nadále trvající neřestný život přiměl okolní obyvatelstvo k přepadení kláštera. Jeptišky se pak rozutekly po království a chrám byl zpustošen a zneuctěn. Opuštěného kláštera se roku 1527 ujaly Moravské zemské stavy, pak český král Ferdinand I. Habsburský, který jej prodal Jiřímu Žabkovi z Limberka, který nechal nákladně přebudovat bývalý klášterní hrad a opravil klášterní chrám, ve kterém zřídil rodinnou hrobku. Za dalších majitelů panství však klášter pozvolna pustnul.

V současné době je majitelem kláštera římskokatolické biskupství v Brně. Historické budovy užívá město, které objekty zpřístupnilo veřejnosti. A romantické prostředí kláštera je místem konání četných kulturních akcí a výstav.

Myslím si, že pro Vás bude velice jednoduché určit, kde se tato jedinečná památka nachází. A také bych Vám všem chtěl touto cestou popřát vše nejlepší, štěstí a zdraví v Novém roce, mnoho úspěchů v pracovním a osobním životě, ale hlavně - ať ten nadcházející rok je lepší než ten starý. Zároveň též chci Vám všem vyjádřit poděkování za čtenářskou přízeň a budu se těšit při dalším toulání po naší vlasti.                                       

                                                                    Karel Kučera