Záhadná místa: Kde stál „starej Procházka“?

Těch záhadných v Božicích zase tolik nemáme. Vzhledem k proměně obyvatelstva v polovině 20. století nám však některé momenty z doby před rokem 1945 nebo dokonce kolem roku 1920 a dále do minulosti zůstávají záhadou. Asi tou nejznámější je určení místa, kde stál pomník císaře Františka Josefa I., císaře rakousko-uherského, kterému se podle jednoho obrazu z návštěvy Prahy lidově říkalo „starej Procházka“ (obraz byl totiž nazván „Procházka na mostě“).

Původně jsem napsal, že máme k dispozici dvě místa v Českých Křídlovicích a že i nadále nechávám na vás, abyste si vybrali, které místo se vám pro sochu císaře zdá vhodnější.

Pro místo na břehu proti vchodu do kostela směrem k „židárně“, kde dnes již nestojí žádný dům, hovoří fakt, že by socha byla součástí křídlovické návsi: na jedné straně kostel s farou, pod ním hostinec, mlékárna se studnou, naproti sousoší Nejsvětější Trojice, na další straně známý židovský obchod, no už jsme zase na břehu svahu naproti kostelnímu portálu (přes silnici). Pro toto místo však nemáme žádnou relevantní historickou fotografii.

Druhé možné místo, které jsme nabízeli, je před domem Škárkových. Byl to dům číslo 1 v Českých Křídlovicích, místo bylo až do 30. let 20. století důležitou křižovatkou na tehdejší hlavní křídlovické silnici, která vedla od domu paní Moudré a vyústila až u Juřenových pod klášterem. Tam, kde jezdíme dnes (kolem kostela) vedla pouze úvozová cesta. Pro toto místo nejvíc hovoří jediná dochovaná fotografie císařova pomníku. Ale i zde nás při podrobném zkoumání aktuální fotografie a fotografie z počátku 60. let přepadne drobná pochybnost.

Pomníky císaře Františka Josefa I. byly slavnostně odhalovány v mnoha českých a moravských městech po roce 1910. Vím např. o podobném na náměstí v Jaroslavicích z roku 1911, kde navíc ještě na podzim téhož roku odhalili i pomník císaře Josefa II. K odhalování těchto pomníků docházelo ve chvíli, kdy se režim cítil ohrožen a snažil se dát navenek sílu své moci. O tom, že by se tyto pomníky běžně odhalovaly na vesnicích, nevím. Je svým způsobem docela zvláštní (ale na druhou stranu i pro současné Božice docela typické), že u nás byl pomník císaře pána rovněž odhalen. Kdy k tomu došlo zatím nevím, ale na základě výše uvedeného bych odhadoval rok 1912. Po roce 1918, po vyhlášení Republiky československé, byly tyto symboly starého mocnářství šmahem odstraňovány, a to  - jak vidno – i v obcích, kde výrazně převažovalo německy mluvící obyvatelstvo. Kdy k tomu došlo v Božicích taky zatím nevím, ale vzhledem k tomu, že se nová československá moc konstituovala velmi energicky od roku 1921, vůbec bych se nedivil, že právě v tomto roce byl císařský pomník odstraněn. Pokud tomu tak bylo, stál božický císařský pomník necelých 10 let. Pak taky není divu, že nezůstal v hlubším povědomí občanů. Fotografii pomníku máme zachovanou, ale žádných jiných informací jsem se zatím nedopídil. O osudu sochy nepíše nic ani A. Pfister ve své kronice Božic a Českých Křídlovic. Dokonce ji tam ani nezmiňuje (aspoň já jsem na žádnou zmínku nenarazil).

Svou původní úvahu jsem zakončil moudrem: Tak zkuste někdo pátrat se mnou. Šikovných mladých lidí, kteří se zajímají o historii, jsem tady poznal dost a pamětníků, kteří si skutečně něco pamatují, taky. Tak bychom se měli nějakého výsledku dobrat. Co říkáte, vážení čtenáři?

Článek jsem ale stále odkládal a nakonec nepublikoval (připravený jsem ho měl 1.11.2010). Až minulý týden jsem se zase po čase dostal i k tomuto materiálu – a ejhle! Jedna historická pohlednice Křídlovic mi vnukla kacířskou myšlenku: To, že socha stála v Křídlovicích se zdá neoddiskutovatelné právě podle fotografie, ale i podle jiných indicií. To, že musela stát blízko nějaké jiné význačné křídlovicko-božické budovy nebo na důležitém místě, je též evidentní. Ta nová myšlenka mě vlastně napadla, když jsem nedávno psal o historii božických poštovních budov a panu prelátovi Maxu Mayerovi. Pan prelát byl průkopníkem myšlenky, která ožila v Božicích za starostování Ing. Zdeňka Čurdy: propojit vizuálně, tj. stavebně obě obce České Křídlovice a Božice! A tak pan prelát v době, kdy byl teprve pár let farářem v Křídlovicích, navrhl, aby se budova nové pošty postavila přibližně uprostřed spojnice obou obcí v tehdejší proluce mezi kostelem a okrajem Božic (dnešní Tarabovo), tam kde byly později kanceláře národního výboru a knihovna. To se stalo v letech 1887 – 1888! Teprve po válce, koncem roku 1945 byla pošta přestěhována tam, kde si ji většina občanů pamatuje. Za dalších pár let uzrála hlavní myšlenka pana preláta – postavit v Božicích moderní sociální zařízení – azylový dům a útulek pro opuštěné děti! Tak jako v dnešní době, započala mohutná kampaň na podporu stavby. Pan prelát byl dostatečně vlivnou a známou osobou v určitých kruzích jižní Moravy i dolnorakouského příhraničí, aby se mu pro jeho myšlenku podařilo získat důležité mecenáše. Mezi nimi byla Marie Gabriela, (dcera Karla Theodora, což byl bratr císařovny Alžběty zvané „Sissi“, a tato Sissi byla manželkou císaře Františka Josefa I.), která převzala nad stavbou „malé budovy“ kláštera protektorát, tj. záštitu. Budova byla slavnostně otevřena v roce 1895, jak dosvědčuje letopočet na dlažbě ve vchodu do budovy. Druhá monumentálnější čtyřpodlažní budova penzionátu pro dívky se stavěla až za 10 let! Císařský pomník asi někdy v roce 1912. Zdůrazňuji, asi!

Když jsem si dal všechny tyto indicie dohromady a při prohlížení historických fotografií naší obce, najednou jsem nabyl dojmu, že pomník císaře pána nemohli tehdejší občané našich obcí nechat postavit nikde jinde, než někde před klášterem, naproti tehdejší pošty a četnické stanice. I když ta střecha mi pořád nějak nesedí a ten val pod sochou taky ne, i podezdívka a plot a okna budovy jsou trochu jiné... . Tak co tomu říkáte, vážení čtenáři?

  

                                                                                                  Ladislav Nevrkla

P.S. Nebo že bychom přeci jenom měli začít pátrat i v Božicích?