Ve čtvrtek 20.1.2017 ráno uplyne další rok od policejního zátahu, během něhož bylo 20.1.1950 v Božicích a okolí (Borotice, Lechovice) pozatýkáno více než deset osob, vesměs tehdy velmi známých veřejně činných osobností, a to v souvislostí s "Akcí Světlana".
V pondělí 16.1.2017 se k tomuto tématu vrátil seriál publikovaný v Babišových Lidových novinách. Známý brněnský historik Jiří Pernes v něm stručně shrnul výsledky dosavadního stádia bádání o počátcích organizovaných akcí proti režimu, který byl v naší vlasti nastolen v únoru 1948.
Přiklání se zde k verzi, která má v současnosti asi převažující náhled na tehdejší události. Její základní premisou je fakt, že za zakladatele celé skupiny je pokládán Josef Vávra-Stařík, kontroverzní osobnost se značným politickým vlivem v poválečných partyzánských sdruženích, který po únoru odešel do exilu, odkud činnost organizace řídil. Mj. organizace dostala jméno po Staříkově malé dceři. Podle některých (nejmenovaných) historiků ale měl být Vávra-Stařík mužem s bohatou konfidentskou zkušeností už z války i po ní, a to doma i v exilu. V důsledku toho tito nejmenovaní historici považují Světlanu za ukázkový příklad toho, jak Státní bezpečnost dokázala ilegální skupiny nejen infiltrovat, ale dokonce stát u samého jejich zrodu. Tajná policie tak začala vytvářet vlastní sítě, které měly odpůrce komunistického režimu lákat ke spolupráci, podchytit je a následně usvědčit.
Nepochybně největší odbojová skupina Světlana vznikla na sklonku roku 1948 ve zlínském kraji. Její jádro tvořili bývalí partyzáni, kteří shromažďovali zbraně, budovali v horách základny a připravovali se na ozbrojený boj. Kolem nich se soustřeďovali i další odpůrci komunistického režimu a během několika měsíců se podařilo vytvořit organizaci o několika stech lidech.
Před Vánoci roku 1948 se aktivním členem Světlany stal i Antonín Daněk, bývalý partyzán, který ze Zlínska pocházel a v rámci osídlování přišel se svou rodinou na Znojemsko (Bantice, pak Suchohrdly u Znojma a nakonec v dubnu 1947 Božice). Pro Světlanu byl společně se znojemským členem Světlany Churým a bývalým četníkem Hoferem velmi cenným a platným členem. Působili totiž blízko hranic s Rakouskem (byť v té době okupovaným v této části Sovětským svazem) a mohli tak v případě nouze nejvyšší vytvořit únikový kanál do exilu. Což taky všichni tři učinili již koncem března 1949, kdy se Daňka a některé další představitele Světlany nepodařilo StB zatknout. Samotný Daněk pak s trojicí jiných členů Světlany do Rakouska přešel. Jeho exilové spory s Antonínem Slabíkem stály na počátku tragédie Antonína Daňka, který se stal agentem chodcem a do republiky se dvakrát vrátil. Jeho druhý návrat v polovině května 1949 skončil pak jeho smrtí v Božicích, což už je mockrát probírané téma.
Nezodpovězenou otázkou zůstává, jakým způsobem se do spolupráce s Daňkem a potažmo s celou Světlanou dostali další lidé z Božic a okolí. To se neodvážím posuzovat a to je právě téma pro renomované historiky, aby tyto vazby a vztahy osvětlili a podrobili kritické analýze. Jinak ustrneme na tvrzeních, které použil i doktor Pernes tento týden v Lidovkách: "Podle některých historiků ...". A to je v roce 2017 přeci jenom málo. Máme přeci kvalitní a dobře financovaný Ústav pro soudobé dějiny Akademie věd ČR, sice osekaný ale existující Ústav pro studium totalitních režimů, máme výbornou organizaci Post Bellum, máme Archiv bezpečnostních složek a máme desítky vysokých škol, které mají svoje katedry historie. Tak prosím vás, páni historici, dejte se konečně do práce!!!
Pamětníci již pomalu ale jistě mizí a brzy toto téma nebude nikoho zajímat. A přitom zde přišlo několik desítek lidí o život, jiné stihly drakonické tresty vysokých trestů ve věznicích, ztráty majetku a pád ve společenském žebříčku. Tito lidé si zaslouží nejen plnou rehabilitaci, ale taky očištění svých jmen a společenské uznání. Prokázali odvahu ve chvílích, kdy to značnou část spoluobčanů nejen nenapadlo. V Božicích jsme dluh vůči nim už zčásti splatili za starostování Ing. Zdeňka Čurdy instalací pamětní desky u pomníku naproti kostelu. Je tam pouze jeden nedodělek: chybějí tam jména! Zde jsou aspoň ta úvodní: Antonín Švarc (České Křídlovice), Josef Kudlička (Božice), Antonín Nevídal (Božice), Karel Diviš (České Křídlovice) ...
(lan)
středa 18. ledna 2017
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Jedinou nezodpovězenou otázkou pro Božice zůstává zda byl A. Daněk agentem a konfidentem stb. Podle všeho ano byl spolupracovníkem stb stejně jako celé vedení Světlany.
OdpovědětVymazatKdo z vedení Světlany byl spolupracovníkem StB a odkud čerpáte informace?
VymazatAno,To by mě taky zajímalo?Kde je ten odborný názor renomovaného historika,který se pod svá tvrzení dokáže podepsat?Toto je zase jenom zobecňování,osočování a domněnky.Napsat,že je někdo agentem a ničím to nedoložit je pouze pomluva.
VymazatProblémem Čechů , Moravanů a Slezanů je to ,že si nechtějí přiznat a vyrovnat se se svojí komunistickou minulostí. Ano komunistický socializmus byla diktatura stejně odporná jako ta nacistická. Zatímco u nacistů mají všichni jasno ,že byli do jednoho špatní, tak u komunistů přetrvává tendence neustále jejich počínání omlouvat a rozdělovat na ty hodné a špatné. Komunistická diktatura a jejich koncentráky nebyla žádná procházka růžovou zahradou a v mnoha ohledech byly komunistické koncentráky horší než ty nacistické. To platí i o božické Světlaně a o zdejších článcích ,které tak "trochu" překrucují a obecně odmítají si přiznat,že to mohlo byt zcela jinak a soused komunista ,kterému vidíme až do talíře nemusel být zas tak slušný bojovník za lidské blaho a demokracii. Na otázku odkud čerpám , no především z výpovědí svědků a zbytek z archivů : např. to že velitel Světlany Vávra - Stařík byl spolupracovníkem stb řekl A Daněk své spolupracovnici MS ( uvedeno v rozhovoru s MS a nebyla jediná kdo to tvrdil). Položme si otázku od koho potažmo odkud to mohl AD vědět, Stařík mu to sotva řekl u piva ? Jak ukazují některé reakce pokud si někdo nechce přiznat fakta tak sebevětší důkazní materiál se pro něj stává domněnkou. PS : doporučuji se tak trochu probrat protože po r. 1989 komunisté společně s stb zlikvidovali většinu materiálů k těmto zločinům ,tudiž neustále dovolávání se po písemných důkazech je tak trochu slabomyslné nebo úmysl.
OdpovědětVymazatKonečně aspoň trošku osvětlující i když anonymní diskuzní příspěvek. Volání po písemných důkazech? Ne tak docela. Spíš říkám, že mi chybí a že je třeba systematická práce historika nebo týmu historiků, který by ty roztříštěné a nesourodé materiály a svědectví nějak utřídil a zpracoval. Každý nejsme Milošem Doležalem,který pátrání a osvětlování osudů P. Toufara obětoval celý život a objevil doklady, o nichž se už pochybovalo, že se najdou nebo že vůbec jsou. A stále nemůže tvrdit, že už je to všechno ... Spíš kolem sebe vidím publicisty typu třeba Luďka Navary a Miroslava Kasáčka. Jejich práce je jistě záslužná a možná nedoceněná, ale já už bych očekával i zde kvalitní práci historiků. Jenže těm se do těchto kauz nějak nechce. Tím nechci říct, že některá "dovolávání" v této diskuzi nejsou účelová. Já se určitě novým poznatkům a náhledům nebráním. Je zbytečné si něco namlouvat a idealizovat. A jen tak na okraj: Právě jsem dočetl Solženicynův Jeden den Ivana Děnisoviče (vydání z roku 1965) a těch otázek bez odpovědí je najednou až nějak moc. Zvlášť když vidíme, jak to v Rusku dopadlo ...
VymazatPS: A v hospodě u piva nebo ve vinném sklípku se toho mnohdy odehraje a napovídá víc než je zdrávo. Tak jako "Na Hradě plném bláznů"... (dílko rozporuplného V. Škutiny o éře Antonína Novotného).
Kdo je MS a kde je ta výpověď? A co celé vedení Světlany, to se dá najít kde? Znáte vůbec skutečného spolupracovníka StB ve Světlaně - ten co je uveden v ABS? A.M.
VymazatBožice spadaly pod Světlanu - Jarmilu tak několik případů ,které jsou již doložitelné a historiky objasněné ( každý si může dohledat ) .1) zakladatel skupiny Světlana-Jarmila Antonín Slabík byl spolupracovníkem stb uvádí se , že ze zištných důvodů, později mu bylo umožněno emigrovat do Austrálie s celou rodinou. 2) vedoucí zpravodajské odbočky Světlana - Jarmila Jaromír Vrba byl zatčen na základě udání Aloisie Doležalové spolupracovnice stb a velmi blízké přítelkyně vedoucího Světlany - Jarmily. 3) Karel Zámečník ( asi nejotřesnější případ udavačství ) člen Světlany -Jarmily, člen KSČ, agent stb , který udával a donášel na členy Světlany dokonce i ve vyšetřovací vazbě UH. Hradiště ( později popraven, stb se jej potřebovala zbavit). Některé články a studie se snaží manipulativně přesvědčit, že Světlana byl vlastně odboj těch "hodných" komunistů proti těm "špatným", nebylo tomu tak a pravda jak moc byla Světlana prolezlá a řízená stb se dere na světlo velmi pomalu. Co se týká Božic tak základní nedořešenou otázkou je kam zařadit A Daňka, podle mého o spolupráci některých členů s stb musel min vědět. Na Vaši otázku MS - Marie Slezáková rozhovor myslím pro Post Bellum ( musel bych dohledat).
OdpovědětVymazatTady by se mohl vyjádřit autor stránek Probožice, který pátral v archivech, zda Antonín Slabík ve Světlaně pracoval pro StB. A.M.
VymazatVážení, po čem chceme pátrat, když prezident Miloš Zeman tento týden jmenoval do Etické komise Karla Srpa? Karel Srp čelil vážnému podezření, že spolupracoval s StB. I kvůli tomu nedostal osvědčení protikomunistického odbojáře, odmítla mu ho udělit etická komise. Srp by se teď měl paradoxně stát jejím členem. Etická komise se teď bude zabývat tím, jestli jeho jmenování neporušuje zákon. Komise funguje při úřadu vlády. Jejím úkolem je vyřizovat odvolání žadatelů o osvědčení příslušníka protikomunistického odboje, když se svým nárokem neuspějí u ministerstva obrany. Jmenování Srpa ještě musí svým podpisem stvrdit premiér Bohuslav Sobotka. Pokud se tak stane, publicista od dubna zasedne v komisi na pět let. Vznikla by tak paradoxní situace: Srp bude spolurozhodovat o osvědčení, na které sám nedosáhl.
OdpovědětVymazatTakže počkejme, jak to dopadne. Malé ryby bychom tady pranýřovali a velké rozhodují o tom, kdo byl nebo nebyl účastníkem třetího odboje!? To se může stát jedině v Kocourkově nebo v Česku!