Jak to tehdy bylo (1)

Svatopluk Župka

"Všichni občané očekávali další události, ve vsi panovalo napětí. Také různé báje a pověsti, že např. Daněk přelétával s letadlem, že byl špion a podobně. Jednou mě potkal rolník Miklík a ptal se mne, jestli jsem také v Daňkově partě. Díval jsem se na něj  nechápavě a ptal se, o jakou partu jde, že žádnou neznám. "


Tak líčí jeden z přímých aktérů události z května roku 1949 v Božicích. Tímto přímým svědkem a pamětníkem je Svatopluk Župka (nar. 1928), kdysi občan Božic. Župkovi byli váženou božickou rodinou. Bydleli v části dvojdomku č. 10 (tzv. "prelátově vile") po vdově po plk. von Thavon, paní Margaretě Stosiusové (dnes dům vlastní rodina Součkova). Tatínek Svatopluka Župky, pan Jan Župka, byl národním správcem strojního zámečnictví, které bylo proslulé výrobou patentních tužek. Byl také veřejně činným funkcionářem Československé strany lidové (vysokým okresním lidoveckým funkcionářem) a předním činovníkem Sboru dobrovolných hasičů v Božicích (místostarostou SDH v letech 1946-1948 a starostou SDH Božice od 11.1.1948 do roku 1950). Mladý Svatopluk Župka pracoval v otcově dílně (donedávna Sorochmanovo) jako strojní zámečník a mimoto se jako mládežník zapojoval též do veřejných aktivit.

Samotný Svatopluk Župka na toto období vzpomíná takto: "Členy organizace (Světlana) Daněk individuálně pověřoval úkoly. Jednalo se většinou o ideologické diverze, které měly pozitivní vliv na občany v obci i v okolí. Komunisté zuřili a byli bezradní. Nevěděli, kdo je za akcemi." uvádí Svatopluk Župka a pokračuje: "Přesvědčil  mne ke vstupu do této organizace. Současně s přihláškou jsem přislíbil mlčenlivost. Dal jsem si krycí jméno Blesk. Pracoval jsem u svého otce v Božicích, který tam měl národní správu zámečnictví. Opravy jsme prováděli při jízdách i do okolí. Občas jsem vylepoval letáky s protikomunistickým nebo protisovětským obsahem."
Svatopluk Župka pak líčí známé události z března 1949 spojené s pokusem o zatčení Daňka a popisuje i to, co slyšel od rodičů o okolnostech Daňkovy smrti v květnu 1949. Sám byl tou dobou na nějakém svazáckém školení v Brně a domů se vrátil v pondělí 16.5.1949 večerním vlakem.

Svatopluk Župka tuto kapitolu vzpomínek na období od února do května 1949, kterou jsem jeho dnešní vyprávění začal, uzavírá větou: "Mimo Švarce a Paděru nikdo neměl tušení, že jsem do této akce zapojen. Ani naši ne."
                                                          (lan)