Je docela zajímavé sledovat výklad dvou odborníků z ÚSTR a Archivu bezpečnostních složek a zapadnout by neměly některé teze, které v přednášce 8.6.2017 v Praze zazněly.
Konstatování, že se jedná o problém se širokým záběrem nás, kdo se tématu už nějaký čas věnujeme, nepřekvapilo. Zajímavější bylo sdělení, že hodnocení vzniku, vývoje a významu Světlany je v současné době reprezentovány dvěma "odbornými" proudy, které bude třeba podrobit skutečně kritickému rozboru a teprve pak se asi pustit do syntézy badatelských výzkumů. První proud (řekněme zkratkou ten pravicový) reprezentuje dr. Jaroslav Pospíšil svými pracemi, v nichž je tmelem slovo "hyeny". Druhý proud (též zkratkou označme za levicový) reprezentoval již zesnulý dr. Lubomír Boháč. Autory rozděluje jedna ze stěžejních osobností "případu Světlana", a to je osobnost Antonína Slabíka. Rozpolcenost názorů, neúplné badatelské materiály a nejednoznačnost Slabíkovy osobnosti brání podle mého názoru posunu v dalším posunu bádání o aktivitách a významu odbojové organizace Světlana.
Docela zajímavý byl představený přehled o vývoji názorů na Světlanu v proudu času a doby "proměny obrazu 3. odboje"). Už tady je třeba konstatovat, že třeba pohled božické společnosti, které se události spojené se Světlanou taky citelně dotkly, uvázly zatím na tom prvním stupni hodnocení z počátku 50. let, maximálně na některých interpretacích z první poloviny 90. let. S výjimkou Svatopluka Župky se ani nepokusili ve druhém období (konec 50. let, 60. léta a poč. 70. let) o rehabilitaci. Za sebou už máme taky období třetí (70.a 80.léta, éru normalizace společnosti) i období čtvrté (po roce 1989 do cca 2010 spojené s otevřením a zpřístupněním archivů). Současnost je ke Světlaně přeci jenom přívětivější, spravedlivější a přesnější. Badatelé hovoří o tom, že Světlana je součástí 3. odboje. Já bych dodal levicového odboje proti stalinistickému pojetí komunistického režimu.
Na hodnocení skutečné role Antonína Slabíka v odboji, ve Světlaně a posléze až do konce života v roce 1981 v emigraci v Austrálii stojí a padá další bádání. Štípe se na něm i hodnocení osobnosti vedoucí osobnosti božické Světlany Antonína Daňka. Zatímco podle mého názoru reprezentuje Antonín Slabík pravicové (z tehdejšího pohledu sociálně demokratické) křídlo protikomunistického odboje, připravené i k určitým kompromisům s režimem, tak Antonín Daněk je představitelem radikálního levičáckého směru, který svůj cíl viděl v budování komunistického režimu jugoslávského typu maršála Tita. Je tam silný důraz na partyzánskou minulost významných členů Světlany, je tam konspirace, zbraně, sabotáže, prakticky vše, co dělal komunistický odboj za nacistické okupace u nás i v Jugoslávii. Změna poměrů a bezvýhradná orientace Československa na stalinistické Rusko Daňkovi ani omylem neseděla. Proto se s komunisty nerozešel v dobrém a rozešel se zanedlouho i s Antonínem Slabíkem. Tak budu sám zvědav, kam se bádání o Světlaně posune.
V dokumentu třeba padla zmínka o majoru Hlavačkovi, jinak známému jako tvůrci elektrických drátů na hranicích s Rakouskem v okolí Jaroslavic. Tohoto Hlavačku, který velel zatýkacímu komandu v Božicích v noci z 15.na 16.5.1949, Antonín Daněk málem smrtelně zranil, když se pokusil uprchnout z bývalé Smetanovy masny do uličky kolem domku Jana Filipa ... Těžce zraněný Hlavačka ve znojemské nemocnici přežil a udělal další kariéru, Antonín Daněk přišel ve věku nedožitých 27 let (oslavil by je za 14 dní) o život.
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat