Cesta z Božic 7: Dodatek k Hutyrovu letu balonem 2

Naposledy 12.2.2009 (viz rubrika Z historie Božic) jsme se věnovali jednomu z mnoha nevšedních příběhů, jak Češi a Slováci zdolávali v letech 1948 - 1989 tzv. železnou oponu. Ten příběh se dotýká okrajově i naší obce Božice, a tak jsem jej z mnoha zdrojů zpracoval i pro tyto webové stránky.

Při předvánoční návštěvě prodejny Knihy ve Znojmě na Kovářské ulici jsem narazil na publikaci, kterou jsem ve svých informačních zdrojích neměl, protože vyšla až  koncem roku 2009. Autor Ivo Pejčoch v publikaci Hrdinové železné opony (vydalo nakladatelství Svět křídel, Cheb, 2009) se v ní rovněž zabývá naším příběhem o "balónovém úletu" rodiny bývalého čs. cyklisty Roberta Hutyry z Božic do rakouského Falkensteinu.
Kdo si chce celý příběh osvěžit, ať "zalistuje v šesti částech, které jsem publikoval na původních webových stránkách "ProBožice". Já bych snad jenom dodal pár informací, které jsem se v mezidobí dozvěděl od pamětníků a o kterých píše i Ivo Pejčoch.
Tak především byl Hutyrův let připraven po mnoha zkouškách téměř do detailu a hlavně - organizátor zvládl svoji akci psychicky. Kdyby toho nebylo, asi by jeho pokus dopadl špatně, možná i tragicky. Ve dvou chvílích k tomu stejně nebylo daleko. Místo u tzv. Božické pustiny (větrolam za vinohradem Družstva božických vinařů) bylo vybráno perfektně. Osobní automobil volkswagen zaparkovaný v Božicích taky nebudil pozornost, neboť většina vojáků z povolání bydlících ve dvou vojenských bytovkách byla za Slovenska a jejich vozy měli v řadě případů SPZ slovenských okresů a jejich návštěvy ze Slovenska taktéž. Start se vydařil, ale výměna první bomby se nepovedla (tam snad jedinkrát Robert Hutyra pochybil) a balón klesl asi po sto metrech znovu za větrolam. Jak jsem uvedl výše, zvládl tuto nepříjemnost R. Hutyra nejen odborně, ale především psychicky (podrobněji viz v Pejčochově publikaci). Druhý start a další let už byl zvládnutý na výbornou. Startovalo se kolem 22 hodiny letního času počátkem září, ideální podmínky. Druhý kritický moment přišel nad hraničním přechodem u Hevlína, kdy byl balón zjištěn pohraniční hlídkou. Světlice křižovaly oblohu, ale protože nikdo nevěděl, co to může být za vzdušný předmět, k jeho sestřelení nedošlo.
Vítr potom zanesl balón i s posádkou na rakouskou stranu hranic a tam došlo ke šťastnému přistání v bramborovém poli blízko jednoho soukromého vinohradu.
Na české straně byl vyhlášen poplach a rozjelo se rozsáhlé pátrání. Šlo především o to, určit odkud balón vzlétl. Původní předpoklad strážců hranic byl, že balón startoval někde u Hrušovan n. Jevišovkou (snad někde mezi Hrušovany a Pravicemi). Až později byly získány indicie a svědci, kteří umožnili upřesnit místo startu. Osobní automobil byl poté zjištěn v Brně, neboť jej mezitím z Božic odvezl Hutyrův bratr. Ale o tom všem jsem psal již v předcházejících částech a koho příběh zajímá, ať se k nim vrátí.
Každopádně je zajímavé, že s Božicemi je nepřímo spojeno, jak budování tzv. železné opony (tvůrcem její elektrifikace byl major Hlavačka, postřelený velitelem odbojové skupiny Světlana-Jarmila Antonín Daňkem 15.5.1949 při zatýkací akci ve Smetanově masně v Božicích), tak i její skoro poslední zdolání na jižní Moravě  při Hutyrově balónovém přeletu. Až bude jednou někdo zpracovávat novou místopisnou publikaci o Božicích, neměl by na tyto dva příběhy zapomenout. Já jsem o nich v roce 1995 nepsal, protože jsem k nim  tehdy ještě neměl podklady. Myslím, že docela stačilo, že jsem s týmem obětavých spolupracovníků zpracoval a vydal za tři měsíce práce (!!!) takovou publikaci, jaká vyšla (byť bohužel z mnoha technickými problémy, které dnes již zaniklá znojemská tiskárna nebyla stavu odstranit).

                                                                                                                 Ladislav Nevrkla