 |
| Janův hrad |
Tak jsme zase jednou vyrazili na
plánovaný cyklovýlet. Tentokrát do malebného lednicko-valtického areálu, který
svou polohou a sítí cyklostezek nabízí turistické vyžití široké škále nejen
cyklistické veřejnosti. Jednoduše řečeno, i když se mnou možná někteří nebudou
souhlasit, tady vás výškový profil
neutahá. Je to opravdu zejména pro cyklisty kochatele.
Sobota 20.8. 2016 se sice
meteorologickou předpovědí netvářila vhodně a zamračená obloha měla v sobě
schovaný otazník, to však nic nezměnilo na tom, že pár minut před devátou hodinou se 10
cykloturistů opřelo do pedálů a vydalo se k božické stanici ocelového oře,
který s námi měl docválat až do stanice Valtice-město, odkud jsme jeli již
„za svoje“.
Během necelých 3 kilometrů se nám do cesty připletl Dianin
chrám, známý jako Randez-vous, blízce připomínající Oblouk vítězství
v Paříži, kterým projíždí cyklisté v rámci závodu Tour de France. Tak
jsme ho také projeli.
Kaple sv.
Huberta byla další zastávkou na cestě, která se postupně zaplňovala dalšími
pěšími a cyklisty, kteří se nám pletli do cesty stejně tak, jako i my jim.
Chrámu u Tří grácií jsme věnovali delší dobu, protože zde byla mini ochutnávka
vín z Hlohovce, a tak se provedlo mini dotankování provozních kapalin.
Přejezd na
Apollónův chrám a Janův hrad byly poslední zastávky před Lednicí, na jejímž
začátku nás k obědové pauze neokázalým způsobem pozval malý kozlík,
přivázaný za kolík na krajnici.
Když bylo bříško plné, tělo lehce
odpočaté, tak jsme po společném rozhodnutí změnili plán trasy a vydali se
cestou lemující břeh lednických rybníků směrem na Sedlec. Ano, uznávám, dříve
jsem odbočil, takže jsme jeli trochu jinudy, ale zase to byl kus cesty, kterou
jen tak někdo nejezdí. Bonusem byl neokázalý pohled na dozrávající vinice,
zoraná pole, či pokosené louky.
Poslední část trasy ze Sedlece na
mikulovské vlakové nádraží byla poznamenána malým technickým problémem, a to na
duši. Ano, vypustila zbytek vzduchu a nechala tak svou majitelku pomyslnou
cílovou metu projít.
Odjezdem vlaku z mikulovského
nádraží jsme tak za sebou zanechali 40 kilometrů dlouhou cyklobrázdičku
ve valticko-lednické oblasti a završili tak den, který nám zpestřilo
slunce svými teplými paprsky.
Ať vám kolo
sviští a co nejméně piští
přeje
Robert
Šotkovský
 |
| Osvěžení u Tří grácií |
Žádné komentáře:
Okomentovat