Pro Božice: Tajemná místa Božic: Pahorek Tanzberg, tvrz vladyků z Křídlovic?

Pohled na Tanzberg ze severu, možná
z místa, kde probíhal okružní val tvrze
vladyků z Křídlovic

Během letošního roku se to řadě z vás už stalo. Zastaví vás turista, nejčastěji cykloturista, a ptá se vás na něco z historie Božic. Ne té nedávné, ale té dávnější, kterou z nás prakticky nikdo nepamatuje. Je to však historie tohoto místa a proto bychom o ní přeci jenom něco málo měli vědět. Třebas i nepřesného a spekulativního, ale aspoň něco. Dnes začínáme s místem nejpovolanějším, kopcem jménem Tanzberg.

Doby, kdy vadilo, že některá místa nemají český ekvivalent, jsou už pryč, a tak když nemáme pojmenování české, použijeme zkrátka to, které mělo dané místo již v dávnější minulosti a používá se i dnes, pokud víme, že existuje.
Přední znojemský historik a politik (dříve přední činitel Občanské demokratické strany ve Znojmě, poté zakladatel hnutí Pro Znojmo a dnes jeden z lídrů kandidátky Starostové pro jižní Moravu, za kterou mimochodem kandiduje i náš starosta Karel Hala) dr. Jiří Kacetl je velkým zastáncem a propagátorem používání českých pojmenování tam, kde dříve existovaly. A tak používá názvy jako Láva nad Dyjí (Laa a.d.Thaya) nebo Drozdovice (Drosendorf). Před léty jsem s ním na toto téma v regionálním tisku polemizoval kolem názvu Trento - Trentino - Trident. Můžete hádat, který název jsem upřednostňoval já a který dr. Kacetl :-).
Sám jsem se kdysi pokoušel zavést pro náš božický kopec český název Tančící kopec, ale bez odezvy a dneska už nejsem příznivcem takových násilných změn v pojmenování. To má zůstat takové, jaké má historický základ nebo se ujme a lidi je vezmou za své. To je třeba název pro dvě bytovky nad Hostincem u Kudličků, kterým se dostalo pojmenování Pastelky, pro tehdy nezvyklou barevnost fasády - a ujalo se to!!! A už tomu ani nikdy nikdo nebude říkat jinak.

V pátek odpoledne se takový cykloturista taky pohyboval v Božicích. Pán z Tišnovska, který má zálibu v poznávání málo známých míst, o nichž se v nějaké literatuře dočte a pak se je snaží najít. A tak zastavoval lidi v Božicích a ptal se jich, kde najde pahorek mezi Božicemi a Českými Křídlovicemi, kde kdysi stávalo nějaké sídlo, snad tvrz. A že tomu pahorku se říká Tanzberg! Nikdo z oslovených nevěděl. Až paní Pavla měla spásný nápad. Zašla s pánem k nám a já se pána ujal. Moc se omlouvala, ale uklidnil jsem ji, že je to v pořádku. Taková návštěva mi vůbec nevadí. Naopak. Taky nebyl pán prvním, kdo u nás s nějakou podobnou "historickou" prosbou zazvonil.

To slůvko kdysi je důležité: tvrz tam mohla stát třeba kolem roku 1378, kdy v zemích Koruny české končila vláda císaře Karla IV. Asi pár desítek let předtím byla postavena a v roce 1481 už se o ní pro změnu nepíše vůbec!
A s názvem kopce-pahorku Tanzberg je to podobné. Oživit se však dá. Příklad najdeme nedaleko: Malý hrádek Lampelberg ve viniční oblasti zaniklé osady Ječmeniště na česko-rakouských hranicích byl zbudován v roce 1860 na nejvyšším pahorku v lokalitě. Právě z tohoto místa je nejlepší výhled do krajiny. Nachází se zde kulatá věž, pod níž je místnost pro hotaře a bývalá maštal pro koně.
Do roku 1989 jsme o žádném Lamplbergu neslyšeli, nyní je to velmi frekventovaný název známý hlavně vinařům.

Publicista Miroslav Plaček, o božickém pahorku Tanzbergu píše: "Okrouhlý pahorek po zaniklém sídle mezi Božicemi a osadou České Křídlovice v místech domů čp. 79, 80 a 81."
Obyvatelé současných domů uvedených popisných čísel se nemusí děsit či radovat. Jedná se o původní božické číslování, to za "á" a za "bé", nejde o domy, ale o prostor za těmito domy, přesněji až za jejich zahradami. Ty domy mají dnes čísla 137, 138 a 153. Kopec, který se nad nimi vypíná je z této severní strany skutečně mohutný. M. Plaček o něm uvádí: "Poměrně velký pahorek (osy horní plošiny 42 m a 29 m) vybíhá ze hřbetu, na němž se směrem na severovýchod rozkládá vesnice. Jeho převýšení vůči úpatí stráně je 17 m a proti cestě kolem sklepů, které jsou zapuštěny do severního svahu ještě 9 m. Právě terasa cesty, která se na západě rozšiřuje v zahradu, může být pozůstatkem okružního valu. Jinde se opevnění v průběhu času ztratilo a na přístupové straně, v místě domků, bylo srovnáno."
Nevím, nevím, jestli pěšina nad zahradami může být pozůstatkem okružního valu, ale budiž. Přístupovou stranou se myslí jižní svah pahorku Tanzberg z ulice "pod Masnou", tam kde jsou domy čp. 173 a 172.
Celý Tanzberg pak je ze všech stran provrtán sklepy, které ve 30. letech zkoumaly i odborné archeologické komise a zjišťovaly zda se v případě severních sklepů nejedná o tzv. lochy, tj. sklepní úkryty pro obyvatelstvo v případě nebezpečí, tak jak byly ve 30. letech ještě funkční lochy v dnešním lesíku za Sigmundovými. Ale o tom někdy jindy.

"Němečtí vysídlení obyvatelé nazývali toto místo "Tanzberg", a to na základě pověsti o zdejším rejdišti pohádkových bytostí a příšer," píše dále v publikaci Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí Miroslav Plaček. "Důvod, proč pahorek vznikl, však zřejmě unikal i jim, protože ve vzpomínkové knize německého rodáka se v souvislosti s Tanzbergem píše jen o podzemních prostorech a chodbách."

Do spekulací se pan M. Plaček pustil v závěrečném odstavci, kdy se soustředí na Tanzberg jako možné sídlo - tvrz - vladyků z Křídlovic. Opět cituji z jeho knihy:
"Sídlo zřejmě nepříslušelo k Božicím, které byly po většinu středověku majetkem želivského konventu. Naopak Křídlovice s kostelem sv. Petra a Pavla (vysvěcen roku 1225) byly v držení stejnojmenné nižší šlechty vladyků (zemanů) z Křídlovic a díl s patronátem kostela patřil klášteru v Louce." To jsou docela zajímavé informace, které jenom potvrzují rozdílný historický vývoj Křídlovic a Božic. Jak se Božice dostaly do majetku premonstrátů z Želivi (nachází se mezi Humpolcem a Pelhřimovem), aktuálně nevím, podívám se někdy, že však Křídlovice v době vrcholného a pozdního středověku vlastnili vladykové z Křídlovic, je přinejmenším zajímavé. Já mám k sídlu - tvrzi - vladyků z Křídlovic jinou teorii, ale o té taky někdy jindy.

"Od roku 1349, kdy se se vzpomíná Víšek z Křídlovic, na Křídlovicích seděli až do roku 1481 (doba jagellonská) vladykové z Křídlovic. Tvrz se v pramenech neuvádí a ani v roce 1481, kdy se vypočítává zboží prodávané novému majiteli Štěpánovi Eytzingarovi z Eytzingu, nefiguruje ve výčtu třeba ani její místo či kopec. Byla tedy již nějakou dobu zaniklá. Datování její existence má v rukách zase jen archeologie středověku."

Použitá literatura:
Miroslav Plaček, Ilustrovaná encyklopedie moravských hradů, zámků a tvrzí, Libri, Praha 2001
H.P. Schad´n, 1953, str. 175 a L.a A.Pfisterovi, str. 16-17

(lan)