Tolik zpráva ČTK vydaná 27.1.2017 a publikovaná mj. na portálu http://www.archiweb.cz.
Fara, která je využívána jen příležitostně, sousedí s kostelem sv. Petra a Pavla, jenž byl vysvěcen už v roce 1225. Fara je ale barokní a pochází z konce 17. století.
Podle památkářů se v obdivuhodném autentickém stavu zachovala nejen původní dispozice interiéru fary, ale i cenné klenby, kamenná dlažba nebo konstrukce krovu. Ten je ale ve špatném stavu a provizorně zpevněný ocelovými lany. Církev chce objekt postupně opravovat, na větší investice ale zatím chybějí peníze.
Odborníci vedli spory o to, zda spolu s farou vyhlásit památkou i některé navazující objekty, které se rozpadají. Nakonec zvítězil názor, že je to potřeba. Památkou je tak i hospodářské stavení u fary, vjezd nebo torzo kamenného náhrobku na zdi.
O křídlovické, dnes božické, faře jsem psal na tomto blogu 1.11.2009 - viz http://www.probozice.wz.cz/index.php?menu=011120091
Kolem roku 1570 šířilo se v kraji silně „bludné učení“ luterské. Jeho nositeli byli hlavně habáni neboli novokřtěnci, kdysi též zvaní toufaři (täufleři). Toto učení zasáhlo i bývalé klášterní vesnice, jakými byly Křídlovice nebo Břežany. Na křídlovické faře se rozšířilo tak rychle, že byl vypuzen i katolický farář Matyáš Stuber, dosazený zde známým opatem louckého kláštera Šebestiánem Freytagem z Čepiroh (je to zakladatel pěstování okurek na Znojemsku). Až v roce 1579 byl císařským rozkazem Matyáš Stuber znovu ustanoven křídlovickým farářem. V letech 1581 – 1583 tu byl farářem Jan Griner a v roce 1588 se uvádí farář Jan Pruj.
Roku 1617 byl duchovní správce Krucius ustanoven současně pro Křídlovice i pro Břežany (tehdy Fryšavu). A v letech 1635 – 1744, tedy na více než sto let, byli duchovní správcové pravidelně ustanovování pro Křídlovice i pro Břežany, neboť břežanská farnost zanikla během třicetileté války a byla obnovena až roku 1744. V pramenech se však uvádí, že i „... od Švédů křídlovický kostel mnoho utrpěl, byl úplně vyloupen a fara zpustošena“.
Fara stojí od nepaměti několik metrů od kostela. Původní farní budova se připomíná už v roce 1225. V jejím přízemí se nacházela farní kancelář, v níž byla uschována pečlivě vedená matrika. Ta stejně jako fara nepřečkala hrůzy třicetileté války a ještě v roce 1668 byly Křídlovice bez fary. Současnou barokní farní budovu nechali postavit loučtí premonstráti někdy koncem 17. století, pravděpodobně na stejném místě jako stála původní fara. Zápisy v německy psané farní matrice začínají rokem 1683, farní kronika je novějšího data. Dlouholetým křídlovickým farářem byl Cyril Weiss, bývalý profesor brněnského Biskupského alumnátu, který na křídlovické faře v roce 1882 zemřel a je pochován s několika dalšími božickými faráři na božickém hřbitově.
V místopisné publikaci manželů Pfisterových se uvádí, že "pár metrů od kostela stojí jednopodlažní velmi prostorná fara s velkými okny. Ve farním dvoře stály hospodářské budovy (stáje, dvě stodoly a zahradní domek. Součástí objektu byla rozlehlá zahrada obehnaná kamennými zdmi. V době, kdy faru obýval prelát Max Mayer provozovalo se na zahradě vzorné zahradnictví. Posledním farářem, který provozoval hospodářskou činnost byl Jan Východský (1911 - 1926). Vedle fary stojí ještě malá přízemní budova, dříve tzv. kaplanka, ve které bydleli mladí pomocní kněží (kaplani). Zde byla též zřízena knihovna,kterou spravoval příslušný kaplan a v sobotu zde půjčoval knihy občanům. V moderní době byla kaplanka přestavěná na garáž. Ve dvoře za kaplankou býval ovocný sad.
Když byl v Křídlovicích a Božicích založen v roce 1891 sbor dobrovolných hasičů, byla veškerá hasičská technika (dřevěná skříňová stříkačka a hasební prostředky) uložená do kůlny farního dvora v Křídlovicích a zde byla následující tři roky, než byla v roce 1894 postavena hasičská zbrojnice (dnes obecní sklad vedle kláštera). Vjezd do dvora stále existuje a byl též zařazen mezi
kulturní památky.
Kolem kostela a fary byl do roku 1821 hřbitov. Kosterní pozůstatky se zde běžně nacházejí při jakýchkoliv zemních pracích, nejvzácnější památkou pak je torzo náhrobku na farské zdi louckého premonstráta a v letech 1772 - 1801 i křídlovického faráře Pavla Priegela.
Vnější opravy fary byla naposledy provedena v roce 1991. V letech 1945 - 1972 byl zdejším farářem Jan Nevrkla, který poté v letech 1972 - 1985 působil jako farář v Hrotovicích. Poslední kněz, který na faře bydlel byl P. Česlav Boleslav Chroboczek (1973 - 2007), člen řádu minoritů. Poté se odstěhoval do DPS Božice a poslední roky svého života prožil v Domě pokojného stáří u Panny Marie Frýdecké ve Frýdku-Místku. Současným správcem farnosti je břežanský farář Mgr. Petr Bartoněk.
P.S.P. Jan Nevrkla byl v letech 1945 - 1972 farářem v Božicích - Českých Křídlovicích, okres Znojmo (Mikulov). Pocházel z Rousměrova a žil v letech 1915 - 1986. V letech 1940 - 1945 působil jako kaplan v Náměšti n. O. u známého kněze P. Richarda Tenory.
Mgr. Ladislav Nevrkla
Snímky z roku 2009:
Historické snímky před rokem 1945:
Hrob božických a křídlovických farářů na božickém hřbitově:
Pěkný článek se zajímavými informacemi. Vůbec by mě nenapadlo, že by božická fara mohla mít takovou kulturní hodnotu.
OdpovědětVymazat