Osud tomu kdysi chtěl, že jsem se narodil v třebíčské porodnici a tudíž bych tak nějak měl fandit hostům z Třebíče. Jenže fotbal je fotbal,. fotbalovému srdci neporučíš a dneska byla mým týmem bez zaváhání lanďácká Tasanda.
A kluci to hráli dost dobře, řada akcí byla měřitelná ligovými parametry a tak jsem se nejen dokoukal na první první půlku, ale ještě jsem se s vnukem vrátil na půlku druhou.
Nejvíc mě potěšilo setkání s pomezním rozhodčím Alešem Richterem. Už jsme se dlouho nepotkali a díky našemu nešťastnému (a svým způsobem nespravedlivému) sestupu se asi ani dlouho nepotkáme při některém utkání. Vlastně jsem si uvědomil, že je celá řada výborných sudích, kteří dokážou utkání pomoci ke kvalitě i dívatelnosti a pak je celá řada těch, kteří zápas z různých důvodů nezvládnou a hlavně -negativně jej ovlivní, nebo dokonce rozhodnou. Rád na zápasech vidím právě takové rozhodčí jako je Aleš Richter, sudí Novák nebo Vařacha, kteří fotbalu nejen rozumějí, ale mají pro něj cit a hrají fair play. Taky třeba sudí Šachl, Peřinka ml. nebo Holík se z mého pohledu dostali na kvalitativně velmi dobrou úroveň a když vidím, že pískají oni, vím, že tam nebude žádný postranní úmysl. Padni komu padni.
Na sudí si nestěžovala dnes ani Třebíč, i když proti ní byly nařízeny dva pokutové kopy a jeden trestňák za nedovolené hraní rukou náhradním gólmanem v malém vápně.
Zápas Tasovice - Třebíč skončil nakonec 3:1, po poločase 2:0. Tasanda jednu penaltu dala, druhou poslal exekutor vedle levé tyče. Na 2:0 zvyšovala Tasanda "Rosického placírkou" a vítězství pečetili pěknou brankou k tyči. Mezitím "tasovický Perišič" z šestnáctky překopl bránu. Třebíčskou branku jsem neviděl, ale prý byla taky pěkná.
V pátek v podvečer jedeme do Hrádku, kde se představí naši borci. Tak uvidíme, ale je to s námi jako s fandy Baníku "...my vám věříme!"
(lan)
Žádné komentáře:
Okomentovat