Problematický vjezd na nádvoří penzionátu
Maria Hilf, dnešního Domova Božice
Z devětadvaceti sociálních zařízení na jižní Moravě jich 12 sídlí v zámeckých budovách. Třináctý zámek v Břežanech si kraj pronajímá od sesterského řádu.
„Na starých budovách se vždycky objeví nějaké problémy. A nejde jen o zateplení, výměnu oken či nevhodně velké a uspořádané prostory. My konkrétně řešíme hlavní bránu. Je příliš úzká třeba na průjezd hasičského auta,“ upozorňuje Ivana Petrášková, ředitelka „zámeckého“ Domova Božice na Znojemsku.
Právě zámecké areály, povětšinou z druhé půlky 19. století, slouží jako domovy seniorů či další místa pobytových sociálních služeb. „Kraj má dohromady devětadvacet takových zařízení, z toho dvanáct v budovách historických zámků. Plus jeden zámek máme dlouhodobě v pronájmu od sesterského řádu,“ počítá krajská radní pro sociální politiku Jana Leitnerová (Piráti).
Staré budovy podle ní často nevyhovují uspořádáním místností a přílišným počtem bariér. „Někdy jsou klienti i po šesti v jednom velkém pokoji, naopak kanceláře se nachází ve sklepních komůrkách, protože tak se zámky stavěly. A náklady na vytápění, klimatizaci či stavební úpravy jdou v tak velkých areálech do výšin,“ podotýká radní.
I proto kraj postupně buduje menší domy, v nichž těm klientům, kteří chtějí a jejichž stav to umožňuje, zařizuje chráněné či komunitní bydlení. To obnáší výstavbu menších domků, ve kterých lidé po čtveřicích nebo šesticích žijí.
„Klienti mají větší šanci stát se přirozenou součástí komunity. Jsou samostatnější, i pečovatelky najednou mají více prostoru vnímat konkrétní požadavky a přizpůsobit péči na míru potřebám jednotlivců. To ve velkých zařízeních se stovkou lidí moc nejde,“ vysvětluje ředitel Zámku Břežany na Znojemsku Vít Janků. Právě jejich zařízení už provozuje i chráněné bydlení v nedalekém Šanově, Hrušovanech n. Jev. a Hostěradicích.
Plán do roku 2027 v různé míře počítá s proměnou bydlení v osmi komplexech. „Vždy ale tak, aby to vyhovovalo ideálně všem. Je také důležité lidi z pobytových služeb na samostatnější formu života připravovat a dlouhodobě se jim v tomto směru věnovat,“ uvědomuje si radní Leitnerová (Piráti).
V příštích šesti letech může kraj na přeměnu a výstavbu budov čerpat až 600 milionů korun z evropských dotací.
Na konci září také jihomoravští zastupitelé „odložili stranou“ 25 milionů korun z rozpočtu na nákup pozemků či nemovitostí, kde by v budoucnu měla nová místa pro chráněné či komunitní bydlení vyrůst. O konkrétních nákupech musí samostatně znovu rozhodnout.
„Lidé, kteří se potýkají se zdravotním nebo mentálním postižením, si určitě zaslouží lepší bydlení než to, které aktuálně umožňují zámecké objekty. Jenže jsem se stále nedozvěděl, co v případě, že se povede všechny přestěhovat do moderních nebo vhodnějších budov, nastane s těmi opuštěnými zámky. Jejich provoz a uchování vyžaduje peníze a nemyslím si, že se do zvelebování pohrnou obce nebo někdo jiný. Rada zatím nepředložila žádný plán,“ vytýká krajský zastupitel Tomáš Třetina (TOP 09). Dodal, že on jako starosta Moravského Krumlova ví, o čem mluví, protože právě jeho město se o tamní zámek stará.
Na nebezpečí vznikající při dlouhodobém nevyužívání budov upozorňuje i Zdeněk Vácha z brněnského pracoviště Národního památkového ústavu. Hrušovany nad Jevišovkou pro účely obce upravují zámeckou budovu tak, aby tam vznikla obřadní síň, umělecká škola, muzeum a podobně,“ dává příklad Vácha.
O případném dalším využití zámků se kraj chce s místními domlouvat. „Rozhodně nechceme rozhodovat obcím za zády, všechno je o hledání cesty, která bude fungovat pro všechny,“ uzavírá Leitnerová.
Žádné komentáře:
Okomentovat