Pro Božice: Která božická cihelna byla nejstarší? (dopl.16.12.)

Staré cihelny - hliniště (hliník)

Vysokou úroveň měla dnešní přednáška Mgr. Daniela Lyčky v sále staré pohořelické radnice. Atraktivní bylo i téma: O zaniklých cihelnách Mikulovska (Valtice, Úvaly, Mikulov, Pohořelice, Loděnice, Litobratřice).

Hlavní náplní byla jak historie několika vybraných cihelen, tak i informace o významech jednotlivých kolků na samotných cihlách. Určitě jste třeba přemýšleli, co znamenají písmena (nikoliv čísla) na starých cihlách.

Mě zaujaly tři informace. Všechny velmi důležité pro pátrání po starých cihlách s kolky, po starých cihelnách a taky po současných výsledcích bádání.

Začnu odzadu: V Česku je bádání v plenkách. Neobstojíme ani ve srovnání s bývalými Uhrami, tj. Maďarskem a Slovenskem a na obě nohy kulháme za sousedním Rakouskem. Ovšem díky publikovaným výsledkům bádání můžeme čerpat z rakouských výsledků bádání. A taky díky prvním publikacím Mgr. D. Lyčky. Příští týden vychází aktualizovaný dotisk jeho knihy. Zájemci ať kontaktují Mgr. Lyčku přes email: lyckada@seznam.cz.

Druhá informace se týká bývalých oblastí, které byly po Mnichovu v říjnu 1939 připojeny k Říši (tj. k Německu) jako župa Podunají. Tam patřily v letech 1938 - 1945 i Božice a České Křídlovice (v té době poprvé sloučené pod názvem Neuweidenbach). V celé Říši, tj. i u nás byly v průběhu let 1942 - 1943 zavřeny všechny cihelny, protože nebylo uhlí do pecí v cihelnách. Navíc řada cihelen utrpěla při americkém i sovětském bombardování koncem války a po skončení války už v nich nebyl provoz obnoven. Na Mikulovsku bylo vytypováno 7 cihelen, které měly zůstat zachovány a měly být modernizovány. U některých se to povedlo (Novosedly, Hevlín), jinde dopadla realizace obnovy a modernizace špatně a třeba v Pohořelicích (vlevo při vjezdu do Pohořelic) vyletěly prostavěné 3 miliony Kčs staré měny komínem! "Jedlí" byli taky národní správci v letech 1945 - 1948, kteří podobně jako někteří další osídlenci (zvaní ve vnitrozemí zlatokopi), vypálili připravené cihly z roku 1943 a i za pomoci podobně "šikovných" spoluobčanů je rozkradli. Podobně třeba rozebrali i nefunkční cihelny a materiál posílali nákladními vlaky do svých původních bydlišť ve vnitrozemí. Pamětníci by asi mohli vyprávět ....

Dobře nedopadly ani božické cihelny. Byly tři (u Škárkovky, u staré křídlovické kovárny a za Barákovým v Křídlovicích). Mám pro vás drobný úkol: Tipnete si, která božická (křídlovická) cihelna byla nejstarší? Každému badateli v tom pomůže mapa tzv. II. vojenského mapování, kde jsou tehdy existující cihelny zaznamenány.

Při pozorném pohledu na cihelny za Barákovým je vidět, že tam v roce 1938 byly cihelny dvě! Jedna ta původní, stará, zachycená i mapě z poloviny 19. století a druhá, která byla novější z doby nám zatím neznámé. Věřím ale, že jednou zasadíme božické (vlastně křídlovické) cihelny do historického rámce jako nepominutelnou součást života těchto míst.

(lan)