Příběh vánočního stromu začal před sto lety. Polákovi žili v Č. Křídlovicích (dopl.)

Manželé Polákovi (po roce 1945 se stali
občany Č. Křídlovic)  s adoptivní
dcerou Ludmilou, holčičkou nalezenou
 v lese u Bílovic n. Sv.

Dva dny před Štědrým dnem našel brněnský spisovatel a novinář Rudolf Těsnohlídek s přáteli v zasněženém lese malou opuštěnou holčičku. Byla zde odložená svou mámou, která tak řešila svou osobní bezvýchodnou situace, baby boxy ještě tenkrát nebyly. K tomu si přečtěte zajímavý diskuzní příspěvek.



Příběh bývalého kolegy, redaktora Lidových novin, Rudolfa Těsnohlídka připomněla sobotní příloha těchto novin zvaná Relax. Mj. se zde píše:

Kdo touží po autentickém vánočním zážitku, musí se vydat do Bílovic nad Svitavou. Cesta je to jednoduchá, od konečné tramvaje z Brna-Obřan půjdete necelých pět kilometrů proti proudu řeky a v Bílovicích na křižovatce s pomníkem S. K. Neumanna odbočíte po Palackého ulici do kopce. Za nejbližší zatáčkou stojí myslivna lišky Bystroušky, kde bydlel románový revírník Bartoš, a o pár desítek metrů dál najdete na zeleně značené turistické stezce odbočku k Liduščinu památníku. Právě tady zaslechli tři přátelé zvláštní kňourání, jako od zraněného zvířete. Když šli za zvukem, našli opuštěnou holčičku ležet schoulenou „na rozvinuté peřince, v odkopané košilce a tenkém kabátku, pěstičky přimknuty k očím“, jak tehdy napsal pan redaktor Těsnohlídek. Tím výlet skončil: tři přátelé holčičku zabalili do všeho, co měli po ruce, a spěchali do města. Možná právě proto, že v té době měl Těsnohlídek rozepsané povídání o lišce Bystroušce, vybral jí za domov zdejší myslivnu.

Ale nebyl by správný soudničkář, kdyby dál nesledoval Liduščin příběh. O necelý rok později byl v budově trestnice na Cejlu přímým účastníkem soudního přelíčení s šestadvacetiletou Marií Kosourovou z Prštic, služkou a Liduščinou matkou. Hájila se, že dceru odložila kvůli existenční nouzi, protože s nemanželským dítětem, jehož otcem byl ruský zajatec, ji nikdo nechtěl přijmout do služby. Byla odsouzena k pěti měsícům těžkého žaláře, zostřeného tvrdým ložem každých 14 dní. Holčička dostala jméno Liduška, ujali se jí manželé Polákovi z Brna a dožila se 79 let.

A Těsnohlídek? Říká se, že ho inspirovala návštěva Kodaně, kde pod ozdobeným vánočním stromem na náměstí pořádali sbírku na chudé děti. Skandinávský zvyk se mu podařilo přenést do Československa, a tak v prosinci 1924 byl v bílovickém lese pokácen a o týden později se slavnostně rozsvítil na náměstí Svobody první vánoční Strom republiky. Přišla se na něj podívat i šestiletá Liduška s adoptivními rodiči. Pod vánočním stromem se vybíraly peníze na chudé a opuštěné děti, lidé přinášeli také šaty, boty a jídlo. Z výtěžku sbírek byla financována stavba dětského domova v Brně-Žabovřeskách podle návrhu Bohuslava Fuchse. Domov dostal jméno podle dánské královny Dagmar, která proslula péčí o chudé, a slavnostně byl otevřen před 90 lety. Rudolf Těsnohlídek se slavnostního otevření nedožil: zemřel vlastní rukou 12. ledna 1928.

A co ještě k příběhu dodat? Určitě to, co jsem zde psal před rokem. Adoptivní rodiče malé Lidušky se v roce 1945 přestěhovali z Brna do Českých Křídlovic. Paní Poláková patří do rodiny Fučíkovy, která v Božicích žije dodnes. Liduška už v té době byla vdaná a do Křídlovic jezdila maximálně na návštěvu. Žijící pamětníci by nám jistě řekli víc.

Nevím, možná se Božice letos nějak k Lidušce přihlásily. Mě mrzí, že jsem si taky vzpomněl pozdě a nenapsal něco do Božického zpravodaje. Když ten advent je samý shon a spěch....

Ještě několik dodatků a doplňků:
Stavění Vánočního stromu republiky mělo hned v roce 1924 velký ohlas mezi veřejností a ještě v témže roce stál i ve Znojmě.
Liduška se vyučila prodavačkou, vdala se za geologa a středoškolského učitele Josefa Chybíka, odstěhovali se do Prahy a zde vychovali čtyři děti. Zemřela v roce 1997.
Nakrátko byla tradice stavění vánočních stromů republiky obnovena v letech 1968 a 1969. Záštitu nad nimi převzala manželka tehdejší prezidenta gen. Ludvíka Svobody paní Irena Svobodová.
Novodobou tradici stavění vánočních stromů položila manželka posledního československého prezidenta Václava Havla paní Olga Havlová v roce 1992. Postupně se přidávala velká města a dnes už je to součástí začátku adventu téměř v každé české a moravské obci.
Jenom místo, kde před sto lety našel Rudolf Těsnohlídek s přáteli promrzlou Lidušku vypadá od letoška jinak. Stojí zde pomníček k události, ale mohutný smrk, pod jehož větvemi Liduška přečkala svou smrt, podlehl kůrovcové kalamitě a musel být pokácen.
         (lan)