neděle 5. srpna 2012

Seriál: Pásový traktor DT - 54 poprvé

Marian Kvarda se svým "déťákem"
Není žádným tajemstvím, že jsem s Marianem Kvardou velice úzce spolupracoval při zpracovávání publikace o Božicích v roce 1995. Čas od času se potkáme a popovídáme. Marian je výborný vypravěč, člověk, který má takovou studnici vlastních zážitků, které by vydaly na slušný román. Tak aspoň něco z jeho povídání, zážitků a vzpomínek.

Pásový traktor DT - 54 se vyráběl v miliónových kusech v několika traktorových závodech v tehdejším Sovětském svazu. Počet vyrobených strojů je odhade, ale faktem je, že tehdejší SSSR byla 1/6 světa a dále tyto stroje odebíraly všechny země východního bloku.

Ve válečných dokumentárních filmech jsou vidět ve výzbroji Rudé armády jako tahače kanónů. Asi žádný kolový prostředek by neprojel to, co projede pásový traktor. Z vyprávění pana Pustky (ředitele tehdejší STS ve Znojmě a otce realizace památníku tohoto traktoru ve Znojmě-Oblekovicích) víme, že v nedalekém Šatově, blízko rakouských hranic, byla mezi dvěma bunkry z prvorepublikového opevnění rozorána první brázda a tím položen základ kolektivizace zemědělství. Stalo se koncem léta 1946. Vše se odehrálo za účasti prezidenta Klementa Gottwalda a o průběhu celé akce pak hojně informoval dobový tisk. Pamětníci ještě dodávají, že ten den hodně pršelo a nevýkonný traktor (asi Škoda 30, pozn. -lan-)  prokluzoval, tj. pluh šel jinam a tažná síla taky. Gottwald, který to všechno sledoval, si prý od někoho v obci vypůjčil pršiplášť a "dodnes ho má vrátit". Taky se traduje, že na noc jel Gottwald tehdy přenocovat ke svému příbuznému panu Školařovi na božickou Kolonku. Místo u Šatova nebylo asi vybráno náhodou, protože tam byl na neoficiální návštěvě i Adolf Hitler, který si v těchto místech byl prohlédnout naše opevnění. S pásovým traktorem šly později tyto práce úplně jinak.

V bývalém Československu se pásové traktory objevily na počátku 50. let 20. století. Poslední opravený stroj je exponát, který v současné době Marian Kvarda vlastní. Na tomto stroji byla provedena poslední generální oprava v roce 1983. Traktor tedy sloužil neuvěřitelných 40 let.
V roce 1952 byly na polích mezi Božicemi a Hrádkem na Znojemsku poprvé v celém Československu nasazeny kombajny sovětské výroby S4 se záběrem širokým 4 metry a S6 se záběrem 6 metrů. Tyto kombajny měly motor pouze pro pohon mlátičky a žacího ústrojí, ale svůj pojezd neměly. Proto se jako tahač osvědčil pásový traktor DT-54. Celá událost proběhla za přítomnosti vlády a dalších hostů, dokonce byla i zfilmována.
Pracovníci bývalé STS Hrušovany n. Jev. tvrdí, že stroje byly z vagónu vyloženy v rozebraném stavu (kvůli jejich nadměrné velikosti) a ve výše zmíněné STS opět zkompletovány a zároveň neoficiálně vyzkoušeny na poli. Pokud kombajn přejížděl z jednoho pole na druhé, musel být rozebrán na tři kusy, převezen po částech a potom znovu sestaven. Vlastní sestavení si vyžádalo zhruba půl dne práce. Proto se také volalo po co možná největším scelení lánů. Obsluhu stroje vykonávalo několik lidí - traktorista, kombajnér, pomocník kombajnéra a dva muži na kopkovači. Plus ještě mechanizátor, agronom a řidič nákladního auta na odvoz obilí, dříve nazývaní mistři vysokých sklizní.
Pokračování někdy příště.
                                                       Marian Kvarda (s přispěním -lan-)

4 komentáře:

  1. Film o první kombajnové sklizni skutečně existuje. Jedná se o asi 350 metrů černobílého, němého,jednostraně perforovaného šestnáctimilimetrového filmu. Pás je ve velmi dobrém stavu. Na snímku je také balíkovaní slámy a několik záběrů na božický polní mlat.Snímek je uložen ve archivu.

    OdpovědětVymazat
  2. V božickém archivu? To by stálo za to se na něj a podobné poklady-dokumenty někdy podívat. Nějaká vhodná příležitost se určitě najde. (lan)

    OdpovědětVymazat
  3. Božice ale nemají "božický archiv". To spíše má nějaký ten archiv někdo doma. A je to asi soukromý archiv.

    OdpovědětVymazat
  4. Máte pravdu - ten, kdo nám to tady před rokem napsal (18.8.2012) asi ví, o čem píše :-). Stálo by za to dát film k dispozici někomu, kdo by ho převedl do digitalizované podoby. Je to podobné jako s dokumentem o prof. Šimonovi z roku 1953 z Mendelovy zemědělské univerzity, který prováděl svoje experimenty v JZD České Křídlovice. (lan)

    OdpovědětVymazat