Víte, co se stalo 31.7.1979?

Co se toho dne stalo v Božicích, nevím. Tenkrát jsem ještě netušil, že se s nimi velice záhy spojí můj další život. Mimochodem doufám, že již navždy.O dva roky později už jsem věděl, že zde bude od 1. září moje první skutečné pracovní místo. Ale zpátky k tomu 31. červenci 1979.
Ivan Marek by mohl vyprávět, jak krásně bylo v Novém Mestě nad Váhom. I já jsem tam někdy od 23.7.1979 pobýval na v kasinu vojenského učiliště v rámci tzv. závěrečného soustředění u vojsk. Po jeho skončení jsme se po ukončení studia mohli stát v rámci základní vojenské služby na jeden rok tzv. špagáty neboli absíky.
Než jsem na tuto "vojnu" šel, věděl jsem, že se nám každým dnem má narodit naše první dítě. Jestli to bude holka nebo kluk, to jsme nevěděli, ani nevím, jestli se to tenkrát zjišťovalo. Moc jsem si přál, aby naše první dítě bylo děvče. Byli jsme v rodině prakticky samí kluci.
Že se Hana večer narodila, to jsem se dozvěděl až druhý den dopoledne během výcviku. My jsme se připravovali jako spojaři, a tak mi to stylově někdo z kluků poslal vysílačkou!
Možná bylo dobře, že jsem se to nedozvěděl už večer. Kdovíjak bychom to oslavovali a jaký průs.r by se z toho vyvrbil. Díky osvícenému plukovníkovi Conkovi (který nás často upozorňoval na hrůzy války ve Vitnamu, jak on tvrdošíjně vyslovoval!) jsem se na víkend dostal zcela výjimečně domů. A to si pište, že jsem se při zapíjení nešetřil. Ostatně by o tom hodně mohli vyprávět rodiče dnešní moderátorky Událostí na ČT Daniely Písařovicové! Bydleli jsme tenkrát v jedné vesnici a máma Daniely Slávka nás tak trochu pohlídala. Ostatně byla to taková širší rodinná oslava, protože rok předtím se pro mého bráchu stali švagrem a švagrovou. No jo, je to někdy spletené, ale nezapomenutelné! Není to prostě obyčejný den. Je to den sváteční.
                       Ladislav Nevrkla