Rok 1945 znamenal v historii Božic nejzásadnější změnu v místní správě od roku 1849. Změna byla vyvolaná celkovými změnami ve společnosti a nesla všechny rysy popřevratové revoluční doby. Zmizel název sloučených obcí Neuweidenbach, obce zůstaly do 31.12.1945 sloučené. Pokud je mi známo, používal se název Božice.
Revoluční národní výbor vedl v květnu 1945 jako správce obce rolník z Kolonie a velký vlastenec Ladislav Smrček (ČSSD). Tohoto rozvážného a zkušeného člověka (rodina Smrčková pocházela z Bohutic) vystřídal po 3 týdnech radikální učitel Alois Vybíral jako správní komisař (24.5. - 20.10.1945). Jeho "čištění" padly za oběť i lípy u školy (dnes I. MŠ). Do konce roku 1945 pak funkci správního komisaře vykonával pošmistr Ferdinand Mathes (KSČ).
Jakým administrativním opatřením se od 1.1.1946 obě obce opět rozdělily na dvě samostatné obce, nevím. Každopádně od 1.1.1946 fungovaly dva samostatné obecní úřady a jejich úřadovny. Božice měly svoje sídlo v panském domě - dnešní zdravotní středisko, České Křídlovice naproti klášteru, tam, kde bylo do roku 1980 sídlo sloučených obcí.
Předsedou místní správní komise v Božicích byl rolník Bohumír Paděra (KSČ), v Českých Křídlovicích učitel Karel Papoušek (ČSSD). Oba byli ve funkcích necelého půl roku od 1.1.1946 do voleb 26.5.1946.
Od 26.5.1946 byl předsedou MNV Božice Bohumír Paděra a MNV České Křídlovice Vavřín Krampol. Zřízeny byly i výkonné funkce tajemníků (ti se nevolili): v Božicích to byla Anna Ohaňková (pocházela podobně jako více božických rodin z Klobouček u Bučovic), v Českých Křídlovicích nejdříve Jaroslava Skoupá, kterou brzy vystřídal Ladislav Lang (podobně jako K. Papoušek pocházel z Nových Syrovic u Mor. Budějovic), který později udělal politickou kariéru na Moravskobudějovicku, kam se vrátil.
Nové rozdání karet přišlo s komunálními volbami 31.5.1948, kdy byla poprvé podána jednotná kandidátka Národní fronty, v podobě, jakou starší znají až do prvních svobodných voleb v roce 1990. Předsedou MNV se stal v Božicích Bohumír Paděra (KSČ), místostarostou Josef Kudlička (KDU-ČSL), v Českých Křídlovicích Ladislav Kvapil (KSČ), místostarostou Karel Papoušek (již KSČ). Toto volební období však bylo poznamenáno řadou politických událostí v Božicích, které přemalovaly složení obou zastupitelstev a bylo důkazem nestability a vážných problémů v obou obcích. Zvláště Božice byly zasaženy únorovým pučem v roce 1948 a poté i "případem Světlana", neboť do aktivit této odbojové organizace byli zapojeni i vysocí představitelé obecní samosprávy. Akční výbory zbavily hned 25.2.1948 funkcí představitele nekomunistických stran v zastupitelstvu v čele s místostarostou Josefem Kudličkou a radním Štěpánem Jandáskem. Rok nato touto dobou se objevily v obci protikomunistické letáky (první veřejné vystoupení Světlany) a následovala vlna represí ze strany StB. Její obětí se stali, jak funkcionáři MNV (B. Paděra, A. Nevídal), tak vyakčnění představitelé nekomunistických stran (J. Kudlička, J. Hanuš, L. Smrček, Fr. Smetana). B. Paděra ještě před svým lednovým zatčením (20.1.1950) rezignoval na funkci předsedy MNV (podobně i A. Nevídal byl v dlouhodobé pracovní neschopnosti a vzdal se svých funkcí) a byl koncem listopadu 1949 vystřídán Františkem Krátkým. Jeho působení ve funkci starosty však bylo s čímsi neslučitelné (/dohledám a doplním) a tak ho vystřídal předseda přípravného výboru JZD Emanuel Mach (dědeček jednoho z nedávných božických starostů). V kronice se uvádí, že ho "pro nemoc" nahradil někdy v průběhu roku 1950 jeho zástupce Antonín Lapčík (jeho potomci zde rovněž žijí).
Nevím, co je na tom pravdy, ale spíš to vypadá, že byl Em. Mach někomu nepohodlný, a tak "byl odejit", jelikož ve funkci předsedy přípravného výboru a poté JZD III. typu E. Mach zůstal až do roku 1952. Antonín Lapčíka ještě na podzim roku 1950 ve funkci předsedy MNV Božice nahradil Ladislav Zvolánek (bydlel tam, kde později rodina Starých). I Ladislava Kvapila v Českých Křídlovicích vystřídal v průběhu roku 1950 jeho zástupce Karel Papoušek. Možná, že odvolaní funkcionáři měli něco společného. Možná nebyli tak "odhodlanými a plamennými bojovníky za připravované slučování obou obcí. Nevím, fakt nevím. Ale jsem hodně přesvědčen, že tam nějaké "politikum" bylo. Ale řekl bych, že už to neví, ani jejich potomci.
Ladislav Nevrkla
středa 31. července 2013
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat