Historii Božic té doby máme docela dobře zmapovanou, v historii Českých Křídlovic máme značné mezery. O Božicích lze říct, že si do svého čela volily výrazné osobnosti, které byly známé i za hranicemi obce. Když k tomu přičteme působení dalších známých osobností tehdejších Božic (i Křídlovic) - správce velkostatku Josefa Hesse, mlynáře Franze Schneidera, ředitele božické a křídlovické školy Adalberta Zerzawého a Aloise Maresche a české menšinové školy Antonína Kvasničku a Josefa Kerndla, faráře a mecenáše Maxe Mayera a později vlasteneckého faráře Jana Východského a řady dalších osobností včetně prvních českých kolonistů i s Jiráskovým domem osvěty k tomu - tak můžeme konstatovat, že do 20. století vstupovaly Božice a Křídlovice na velmi slušné úrovni, byť je rozvoj a rozmach teprve čekal.
Od roku 1885 do roku 1945 se v čele Božic jako starostové vystřídalo 6 komunálních politiků. Z nich byl nejznámější Mathias Spandl (starostou byl po vzniku Československé republiky v letech 1919 - 1932). Píše se o něm, že to byl oblíbený starosta a jeden z mála, kterému byl udělen titul Čestný občan Božic. Byl známý po celé jižní Moravě a byl uznáván a respektován jako schopný člověk i odborník. Známějším starostou byl taky Josef Rühringer (1902 - 1919), který nechal na jižním okraji obce umístit sochu sv. Donáta, patrona a ochránce zemědělců a vinařů. Dlouholetým starostou byl i Michael Mord (1885 - 1902). V letech 1932 - 1945 se na postu starosty vystřídali: Karl Scheibein (1932 -1938) a Karl Hasenhündl (1938 - 1942), od roku 1938 byl starostou sloučené obce přejmenované na Neuweidenbach. Posledním německým starostou Božic byl v letech 1942 - 1945 Franz Dürnsteiner, který byl v letech 1932 - 1938 starostou Křídlovic. Zde stojí za zmínku fungování obecních orgánů ve sloučené obci. V čele obce byl starosta, pro České Křídlovice (tenkrát přejmenované na Neuweidenbach - West) byl ustanoven tzv. komisař místního zastupitelstva. Tímto komisařem byl v letech 1938 - 1942 Franz Dürnsteiner.
Posílením českého vlivu v obci byla od roku 1928 volba jednoho českého radního. Po celou dobu samostatnosti (1928 - 1938) byl tímto radním Ladislav Janda, rolník z Kolonie (bydlel na dnešním Mlčkovém). Ladislav Janda se po Mnichovu z Kolonie odstěhoval do vnitrozemí a na Kolonii se již Jandova rodina nevrátila.
Ladislav Nevrkla
 |
| Poštovní razítko 1942 |
Vážený pane Nevrklo,
OdpovědětVymazatdovolím si malé upřesnění. Zěmě koruny české zanikly po prohrané bitvě na B H přesněji řečeno po právním zrušení zemské kanceláře v Prace. Od tohoto okamžiku byla země MORAVA samostaným a samosprávným celkem v soustátí R U tudiž hovořit o zemích Koruny české v 19 století není pravdivé. Dále nevím proč zminujete rakousko - české vyrovnání , když Božice leží na Moravě a k rakousko (nemecko )- moravskému vyrovnání došlo LP 1905.To že český nacionalizmus nebyl státotvorný a nechtěl přistoupit na vyrovnání není zrovna dobrým příklade neb samotná EU ocenila prozíravost našich předků a označila historické německo - moravské vyrovnání za příklad soužití v mnohonárodnostním státě. Jenom doplním , že to byl především český nacionalizmus , který po roce 1945 vyhnal německy mluvící spoluobčany nejenom z Čech , ale také z Moravy (viz. Božice ) - dnes by ve společné Evropě takové počínání neprošlo A TO JE DOBŘE!
S diskuzním příspěvkem polemizovat nebudu. Je to každopádně zpřesnění tehdejší situace, která třeba zrovna na jižní a jihozápadní Moravě nebyla tak jednoduchá a jednoznačná, jak bychom ji rádi vnímali dnešníma očima. Nikdy nezapomenu, když mi pan Fráňa, božický občan (a velký vlastenec žijící od poloviny 30. let mimo naši vlast - dožil na Kanárských ostrovech, ale mluvil jsem s ním osobně v Božicích v roce 1991) ještě za Rakouska-Uherska, vyprávěl svoje dětské zážitky z Božic a ten pro určitý druh původně českých lidí používal výraz "renegát". O tom se dneska vůbec nemluví, ale mělo by. To jen tak na okraj. (lan)
OdpovědětVymazat" renegát " neboli odpadlík od čeho, od koho ? ? ? Za RU byla tzv. zemská národnost, narodil jste se na Moravě a tudíž jste byl Moravan a bylo celkem jedno zda mluvíte česky, německy případně nějak jinak.
VymazatOn tak mluvil o Češích, kteří se poněmčili. Asi nejen jazykově. A asi to bylo tenkrát dost silně vnímáno. Vím, že příjmení není vypovídající o původu, ale přeci jenom třeba namátkou pár takových božických a křídlovických existovalo: Hajek, Kamarad, Skrobanek, Cziczatka, Zidek, Beranek, Stary, Maresch, Horatschek, Cikanek, Cerny, Ruziczka, Prohaska, Watzlawek, Zerzawy. Nic o těch lidech nevím, jenom jsem to použil v zamyšlení nad tím, kdy a proč se takový Moravan mluvící česky stal Moravanem mluvícím německy. Určitě tam nějaký důvod byl. Nejčastěji asi zaměstnání (určitě se jazyková záležitost za R-U týkala státních zaměstnanců) a smíšených manželství. (lan)
OdpovědětVymazat