 |
| Obecní znak Božic z roku 1640 |
Není žádným tajemstvím, že obě obce - Božice i České Křídlovice - existovaly paralelně vedle sebe minimálně od počátku 13. století (ale nepochybně je jejich historie daleko starší), ale jejich těsně sousedství a blízkost (podobně jako dávná existence a blízkost již zaniklých obcí na jejich katastrech - Petrovice, Raklinice=Rochovice=Rakvice a Křížkovice) vedly k tomu, že se často jejich historie proplétala a ovlivňovala.
Dochované pečeti svědčí o tom, že již v 17. století existovala obecní správa, která samozřejmě dle tehdejších zvyklostí podléhala majitelům panství. Byla by to spletitá historie, v níž bychom se brzy přestali orientovat, takže ji dosti podstatně zkrátím. Díky šlechtickým transakcím (prodejům a nákupům) přešly Božice v průběhu 17. století (po skončení třicetileté války) z hrušovanského panství k jaroslavickému.
Křídlovice byly ve středověku daleko svobodomyslnější, obec spravovali až do roku 1481 vladykové (zemani) z Křídlovic. V průběhu 16. století patřila část Křídlovic Pernštejnům, kteří vlastnili Břežany (Fryšavu) a Hrušovany, a část patřila k panství jaroslavickému. I z Křídlovic máme ze 17. století dochované dvě pečeti obecní správy.
Koncem 17. století - přesně 11.6.1692 - se dějiny Božic a Křídlovic znovu potkávají a sjednocují. Tenkrát majitelka břežanského (fryšavského) panství hraběnka Alžběta Breunerová ze Straubinku, rozená Cavriani, podruhé provdaná Buquoyová prodala panství i s vesnicemi Břežany, Křídlovice, Pravice a pustými vesnicemi Vlkovice (v pravické oboře), Křížkovice (katastr Božic) a Raklinice (katastr Křídlovic) Michalu Janovi hraběti z Althanu. Po tereziánských a josefínských reformách dochází znovu k velkým vlastnickým přesunům. Na jaroslavickém panství se postupně vystřídala hrabata z rodu Meraviglia-Crivelli, Petr svobodný pán Braun (nechal si postavit krásný lovecký zámeček Samota=Allein na křídlovickém katastru), hrabata Pallavicini-Centurioni a od roku 1835 do roku 1919 hrabata z rodu Hompesch-Bollheim.
Osud Božic a Křídlovic se v průběhu 19. století opět rozchází, neboť Křídlovice se po roce 1867 staly opět součástí panství břežanského. Hlavně však víme, že do tohoto roku 1867 byly Božice místní částí obce České Křídlovice a správu obce řídil křídlovický starosta. Původně zastupoval vrchnost v každé obci rychtář. Po revoluci 1848/1849 došlo k zavedení vlastní obecní správy a v čele obcí stáli starostové. V praxi to znamenalo, že v letech 1849 - 1867 byl volen starosta Českých Křídlovic i pro obec Božice. V roce 1867 došlo k osamostatnění obce Božice ze správy Českých Křídlovic a od tohoto roku si každá obec volila svého starostu. Jména tehdejších starostů Božic a Českých Křídlovic neznám, každopádně se v příštím pokračování tohoto přehledu podíváme po stopách obou samospráv.
K obecnímu znaku Božic:
Na dřevěné desce o průměru 50 cm se nachází kulatý zelený prstenec s nápisem SIGILL DER GEMAIN BOSICZ MAERN 1640. Vnitřní kruh je svisle rozdělen. V levém půlkruhu je červená pluhová radlice na zlatém podkladě, v pravém je na červeném podkladě zlatá kosa.
Z jazykového hlediska stojí za "zdvižené obočí" především název obce "BOSICZ". "B" na začátku stejně jako "CZ" na konci svědčí jasně o české podobě názvu obce Božice, neboť v německé verzi je známé "POSSITZ"
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat