čtvrtek 27. června 2019

Před 70 lety byl v Českých Křídlovicích zatčen Antonín Švarc

Dnes má svátek Ladislav, ale je to taky
významný Den
Dnešní den má v kalendáři nejen krásné jméno, ale již několik let je u něj připsáno Den památky obětí komunistického režimu. Je to den, kdy byla před 69 lety krutým a trýznivým způsobem popravena vzácná žena Milada Horáková. Jako jediná žena v zemích, které tenkrát začaly budovat komunismus podle sovětského vzoru.


Je to memento, na něž se nesmí nikdy zapomenout. Už při vědomí toho, že v podobných vykonstruovaných politických procesech bylo k vysokým trestům odsouzeno několik božických občanů. Tak jako nezapomeneme na jméno Milada Horáková, nesmíme v Božicích zapomenout na jména jako byli Antonín Švarc (dostal 25 let), Josef Kudlička (dostal 20 let), Antonín Nevídal (18 let), Karel Diviš (16 let), Smetana (10 let), Smrček, Paděra, Župka, Neděla a Hanuš. Ti všichni byli nespravedlivě odsouzeni k vysokým trestům vězení a více než dva roky strávili v uherskohradišťské věznici ve vazbě. Bývalý člen SNB a táta od malého dítěte Karel Diviš ve vězení po několika letech zemřel. O jeho osudu nevíme vlastně vůbec nic. Jenom to, že bydlel v Božicích (Českých Křídlovicích) a sloužil na božické (křídlovické) stanici SNB. Zrovna tak víme málo o osudu Antonína Švarce, vůdčí osobnosti božické Světlany.. Kdo se ujme bádání? Kdo doplní božickou historii, na kterou se mělo zapomenout, a málem se to podařilo? Nebo spíš to řeknu takhle: Kdo mi pomůže s tímto bádáním?

Od zatčení Antonína Švarce uplynulo 12. června 70 let. Kdo z vás si na to vzpomněl? Řezník Smetana a sestry jeho manželky, které zrovna pobývaly na návštěvě v Božicích, byli zatčeni hned při zátahu na Antonína Daňka u masny 16. května. Zbývající členové božické Světlany 20. ledna 1950. Ve chvíli, kdy už něco takového snad ani nečekali...

K Miladě Horákové a její trýznivé smrti jenom toto:

Byla právničkou, poslankyní s trpkou zkušeností z nacistického vězení. A hlavně byla nepohodlnou novému komunistickému režimu. Milada Horáková byla popravena 27. června 1950 ve věznici v Praze na Pankráci. Právničku Horákovou oběsili za špionáž a velezradu na základě rozsudku ve vykonstruovaném procesu.

Horáková byla jediná žena, kterou komunisté popravili pro její názory při politických procesech v 50. letech. Podle historika vězeňství Aleše Kýra byla její smrt mimořádně trýznivá. Doby poprav se podle něj pohybovaly od čtyř do jedenácti minut, u Horákové to bylo pět. „Popravčímu byla předána v 5,35. Výkon popravy oběšením nastal v 5,38 a lékař konstatoval smrt v 5,43.“
Je smutné, že na to někteří lidé nechtějí myslet, dělají, že nevěděli, neví, nechtějí vědět ....
Tak proto není 27. červen jenom dnem, kdy má svátek každý Ladislav a každá Ladislava, ale je to taky připomínka věcí vážnějších a pro život a lidskou paměť nepochybně důležitějších.      (lan)
Pamětní deska božickým členům odbojové organizace Světlana byla jako součást památníku u kostela v Božicích odhalena v roce 2010.


NÁPIS:

BEZPRÁVÍ SE NESMÍ OPAKOVAT / TATO PAMĚTNÍ DESKA NECHŤ JE TRVALOU UPOMÍNKOU 11 OBČANŮM BOŽIC, KTEŘÍ JAKO ČLENOVÉ ODBOJOVÉ / ORGANIZACE „SVĚTLANA“ BYLI V LETECH 1949–1950 ZATČENÍ STÁTNÍ TAJNOU BEZPEČNOSTÍ / V ROCE 1951 BYLI ODSOUZENI K MNOHALETÝM TRESTŮM / V PRACOVNÍCH TÁBORECH. NĚKTEŘÍ OBĚTOVALI I SVÉ ŽIVOTY V BOJI PROTI KOMUNISTICKÉ IDEOLOGII A NESVOBODĚ //
Činnost jihomoravské části odbojové skupiny Světlana je spojena především s osobou hostinského Antonína Daňka, který na Jižní Moravu odešel z rodného Valašska v rámci osidlování pohraničí. Antonín Daněk, také bývalý partyzán, se členem odbojové organizace Světlana stal těsně před Vánoci roku 1948. 
Do Československa se Antonín Daněk dvakrát vrátil jako agent-chodec. Při pokusu jednotek StB zatknout ho v noci z 15. na 16. května 1949 v Božicích byl vážně zraněn a zvolil smrt zastřelením. Po neúspěšném pokusu o zadržení Antonína Daňka byl zatčen řezník František Smetana, u kterého se ukrýval. Ve vazbě v Uherském Hradišti byl k němu nasazen agent, kterému Smetana prozradil důležité informace, na jejichž základě byl dne 12. června 1949 zatčen faktický zastupující vedoucí už neaktivní božické buňky Antonín Švarc. Zbývající členové božické Světlany byli zatčeni 20. ledna 1950. Státní soud Brno, jehož veřejné líčení se konalo 18.–22. června 1951 v Uherském Hradišti, odsoudil devatenáct obviněných (z toho 11 z Božic) k trestům odnětí svobody od 25 let do 15 měsíců. 









Josef Kudlička po svém zatčení






Žádné komentáře:

Okomentovat