Uctění památky operace Spelter a hajného Františka Vitouše v Boňově

V Boňově (část Jaroměřic n.R.) vzpomenou
hrdinství odboje včetně Františka Vitouše

Historii nelze trvale znásilňovat a pravda nakonec stejně vyplave na povrch. Historické události, které byly zcela záměrně po únorovém převratu 1948 odsunuty do pozadí a některé určeny k zapomenutí, se tak dostávají na povrch až v současnosti. To je i případ Operace Spelter nebo též Lenka-Jih. Stalo se před 75 lety a velmi důležitou roli v těchto událostech sehrál hajný František Vitouš a jeho rodina. Žil pak určitou dobu i v Božicích a je pohřben na božickém hřbitově.


Je věčná škoda, že obec Božice nepojala letošní vzpomínkový akt 8. května více otevřeněji a velkoryseji a památku pana Františka Vitouše nepřipomněla. Určitě by ráda pomohla dcera pana Vitouše Věra Doležalová, určitě bych rád pomohl já a určitě bychom oslovili odborníky, kteří se touto problematikou dlouhodobě zabývají. No nic, 75 let je pryč, je však před námi rok 2020 a myslím, že máme na to, abychom si památku pana Františka Vitouše důstojně připomněli u pomníku a u jeho hrobu 8. května 2020.

                (lan)

Myslibořice:

Jednou dcerou je žijící Věra Doležalová, druhou byla paní
Božena Rezková, která již odpočívá na božickém
hřbitově se svými rodiči

Výsadek Spelter se uskutečnil v noci na 5. května 1944. Tvořili jej kapitán Břetislav Chrastina, rotný Jaroslav Kotásek, rotný Rudolf Novotný a četař Jan Vavrda.

„Památník výsadkářů jsme zde odhalili v roce 2011 a od té doby se zde každoročně scházíme, abychom uctili jejich odkaz a památku,“ řekla mluvčí náměšťské základny Štěpánka Tříletá.

Pietního setkání se zúčastnili také zástupci okolních samospráv a školáci z Myslibořic a Jaroměřic nad Rokytnou. Na setkání přijeli také Jaroslav Vavrda a Hana Vavrdová-Zelenková - syn a dcera Jana Vavrdy, četaře ze Spelteru.

„Co na tomto místě prožíváme? Zahořknutí. Že se komunistické bandě v padesátých letech podařilo zničit manželství našich rodičů a nás děti rozdělit. Tatínek byl v roce 1950 ve vězení. Komunisté likvidovali všechny zahraniční piloty a parašutisty, protože oni předtím žili ve svobodném světě a komunisté se báli, že by jim tady do toho kecali. Tatínek měl jako vojenský důstojník ve své kanceláři popelník vyrobený z granátů a za to byl obviněn a odsouzen za nedovolené ozbrojování,“ řekl Jaroslav Vavrda.

Výsadek byl úspěšný, i když ho od počátku provázela smůla

Jan Vavrda ve vězení zahájil hladovku, načež byl po roce z vězení propuštěn. Z armády, v níž ještě po válce sloužil, ho ale komunistický režim vyhnal.

„Vytvořil přitom například několik patentů, které se dodnes používají například při navigaci letadel. Měl smutný život: nemohl vykonávat své povolání, musel pracovat jako dělník, než si udělal při práci střední školu. Nemohl se s nikým stýkat, protože byl sledován, takže neměl ani žádné přátele. Tito lidé, kteří bojovali za naši svobodu, měli mít lepší život, ale vděku se nedočkali,“ mrzí Hanu Vavrdovou-Zelenkovou.

Na setkání dorazila také Věra Doleželová, dcera hajného Františka Vitouše na hájence Na Vostrých u Myslibořic, který parašutistům pomáhal. Díky konfidentům gestapo parašutisty na hájence vypátralo a obklíčilo. Přitom byl zastřelen Jaroslav Kotásek. Vavrda s Novotným a hajným Vitoušem z obklíčení stačili uprchnout.

Úkolem výsadku Spelter bylo podporovat a rozšířit činnost domácího protinacistického odboje. Výsadek byl úspěšný, ale od počátku byl také komplikovaný. Jednomu z parašutistů se při doskoku zamotal padák do větví, takže ho pak nebylo možné ukrýt. Kapitán Chrastina při brodění ztratil boty. Rozhodl se opatřit si jiné, od skupiny se oddělil a nikdy se k ní už nepřipojil. Později se přidal k partyzánům na Slovensku.

Odbojáři dokázali přijmout a ukrýt zásilky zbraní v tunách

Přestože byl výsadek zdařilý. „Tito lidé dokázali konsolidovat 218 lidí, kteří už byli předtím nějak organizováni v rámci odbojové organizace Obrana národa i nových spolupracovníků, zapojili je do odboje a dokázali je vyzbrojit,“ řekl ve svém proslovu velitel náměšťské základny Miroslav Svoboda.

              Ladislav Nevrkla