Na nedatovaném snímku je totiž něco z historie Božic, co už dneska nemáme možnost v této podobě spatřit. Na snímku je totiž původní božická náves. Náves, středisko života obce se vším všudy. že se vám to nějak nezdá? Tak se na bývalou božickou náves podívejme podrobněji.
Božická náves se nacházela na křižovatce nejdůležitějších božických ulic. Nejdůležitějších prakticky až do 60. let minulého století. Teprve tehdy se život Božic začal znatelně posouvat směrem nahoru ke křižovatce u sýpky, dnes spíše označované jako křižovatka u školy.
Na božické návsi se protínaly tři božické ulice. V novodobé historii Božic nemají bohužel žádné pojmenování (byť já můžu slíbit, že o pojmenování božických ulic budu usilovat i nadále), ale do roku 1945 pojmenování měly. Ta hlavní - silnice II. třídy z od nádraží ke kruháku u Mackovic - se jmenovala Brněnská ulice. Ulice, kde stála tzv. prelátová vila (dvojdomek pana preláta a Thavonovo, později mateřská škola, Střižíkovo, dnes Mokrých a Součkovo), se nazývala "Unterort", volně přeloženo Dolní ulice nebo též ulice Přední (Božice začínaly číslem jedna, které stálo tam, kde jsou dnes tři "statkové" bytovky naproti I. MŠ), ulice, kde stál bývalý "panský dům" (sídlo jaroslavického velkostatku), pozdější sídlo božického obecního úřadu (do roku 1950) a dodnes sídlo zdravotního střediska, se nazývala "Oberort" neboli Horní či Zadní ulice, což skutečně odpovídá charakteru obou ulic. Horní ulice totiž končila prudkým stoupáním k dnešní Zedníčkově vile. Domy ve strání byly koncem 40. let všechny zbourány, zůstalo pouze několik sklepů a pozůstatek jedné zemní stále ve směru do lesoparku.
Ale zpátky na božickou náves. V centru návsi stála kaplička-zvonička, v dnešní zděné podobě je od roku 1862 (takže letos oslavila již krásných polokulatých 150 let!). Taky námět aspoň na vzpomínkový článek.
Nejdůležitějším domem na křižovatce bylo dnešní Pajerovo. Dům byl postaven jako součást "Panského domu" v roce 1834. Všechny domy od Pajerových po zdravotní středisko byly postaveny až ve 20. století. Původně zde stály stáje a hospodářské budovy Panského domu. Na druhé straně přibyl po několika letech pouze hostinec "U Dubů". Jinak celá ulice k masně (od Fňukalových po Žilíkovo, to bylo starší) byla postavena až koncem 20. let 20. století. Na Pajerovém bydlela původně rodina Kellnerova. Rodina Kellnerova provozovala železářství, prodávali jízdní kola a od konce 30. let i látky a textil. Leopold Kellner byl do roku 1945 jediným božickým elektrikářem. Po roce 1945 zde bydlí Pajerovi. Karel Pajer zde měl sídlo svého Elektrozávodu, prováděl zde opravy všech elektrospotřebičů. Po znárodnění zde OPP Znojmo mělo svoji provozovnu, která fungovala jako sběrna pro opravy obuvi, elektrospotřebičů, čištění a praní a šití šatstva a prádla. Vedoucí zde byla paní Johanka Drmolová. Tuto dobu ještě zachycuje naše fotografie.
Na druhé straně Horní ulice vedle kapličky stál rovněž obchod. Původně obchod se zeleninou rodiny Lukasovy, po roce 1945 Koloniál - Textil- Železo Jaromíra Zelníčka. Dnes je celý dům přestavěn a bydlí zde Horáčkovi. Vedle Zelníčkových stál hostinec s malou prodejnou řeznictví. Původně to byl hostinec Fröhlich, po roce 1945 hostinec a řeznictví Smetana, od roku 1947 hostinec Antonína Daňka a od roku 1950 dodnes slouží tato budova jako obecní kino, v posledních letech pod názvem kino Marta.
Dolní ulice vstupovala do návsi dvěma selskými staveními - po roce 1945 Vlachynští (dnes Horáčkovi) a Slováčkovi (dnes nevím, slouží jako chalupa). Na Slováčkovo bylo přilepeno ještě jedno stavení (v místech dnešní čekárny), z něhož do dnešních dnů zůstala obecní stodola u Jednoty.
Vrcholem a zároveň pádem (pokud jde o význam) původní božické návsi, bylo rozhodnutí tehdejšího obecního zastupitelstva (tenkrát nazývaného MNV) pojmenovat koncem roku 1948 božickou náves "Gottwaldovo náměstí ". Míra servility a dobové nálady budovatelského období tenkrát dostoupala tak vysoko, že ani občané v těchto místech bydlící to nebrali vážně, ale spíše jako dobový folklór a zvlášť nepodařený úlet. Snad proto nenašlo do dnešních dnů žádné zastupitelstvo odvahu, aby toto nefunkční pojmenování zrušilo. Místo toho aspoň Ivan Hudec ml. recesisticky připevnil na budovu kina (nad bývalou prodejničku masa) informační tabulku, kterou získal do své sbírky, s názvem Družstevní ulice. Raději bydlet v Družstevní ulici než na Gottwaldově náměstí!
Zároveň Ivan učinil první krok k tomu, aby se začalo vážně uvažovat o tom, že by se z budovy bývalého hostince, první božické pošty a nakonec božického kina mohlo učinit malé obecní muzeum s konkrétním zaměřením na historii kinematografie na Znojemsku. Základy jsou k tomu položené víc než dobré. Teď má vše v rukách současné obecní zastupitelstvo.
K pojmenování božické návsi viz http://www.probozice.wz.cz/index.php?menu=211120081:
Dnešní rarita je ze zasedání zastupitelstva obce (tehdy se nazývalo plenárním zasedáním místního národního výboru), které se konalo 21.11.1948 o 14 hodině v sále hostince pana Daňka. Byla to schůze svolaná k oslavě 52.narozenin prezidenta Klementa Gottwalda.
Všemi hlasy (jména tehdejších zastupitelů jsou též k dispozici) byl odhlasován návrh:
1) Jmenování p. prezidenta čestným občanem
2) Pojmenování náměstí u kapličky „Gottwaldovým náměstím“
3) Zakoupiti 52 raných třešňových stromků a vysázet alej, která by nesla název „Gottwaldova alej“
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat