 |
| Klášterní budovy, jak už je neznáme |
Poznávací znamení jsou minimálně dvě: Kříž na věži kláštera a krásně udržovaný dům pod klášterem, v němž do roku 1945 bydlel klášterní farář (prof. Danzinger) a kde po roce 1945 byla krátce policejní stanice (než se přesunula na dnešní Zedníčkovo) a pak se zde v části bydlelo a část slouží dodnes jako klášterní prádelna.
Tak přivítám jakoukoliv informaci k této fotografii i všem třem klášterním budovám.
Poslední klášterní budovou bývala klášterní mateřská škola, později orlovna (1945 - 1948/1949?), potom sokolovna, poté dlouho prodejna průmyslovým zbožím, pak soukromý obchod a koloniál, naposledy ve vlastnictví "Dana". Momentálně opět budova ožila a stala se ubytovnou pro zahraniční dělníky.
(lan)
zkuste mrknout na tyto stránky http://znojmo-bob.cz/galerie.php?tab=%27.galerie.%27&category=19&fbclid=IwAR3LCkWvTJSEY6pKITs4khNCWFR7qCq364U2sqYOCI464GUNdwospIyf6rk Mirek
OdpovědětVymazatTo znám, ale to se netýká té konkrétní fotografie. Ta je podle mého názoru z 60.let.
Vymazatnějak divně se to načetl ten komentář,stačí zadat do vyhledávače Znojmo-bob a v galerii najdete fotky různých obcí Mirek
VymazatAno, to stačí.
VymazatJá ji takovou znám. Je to z opravdu ze šedesátých let. Za mých školních let, v domě pod klášterem vlevo bydleli řádové sestry a vpravo rodina Šrámkových, se kterými se mí rodiče hodně přátelili. Hned vedle bydleli Vašátovi, pak byla pauza, dále rodina Němcových (ty se po nějaké době odstěhovali a dům zpustl a spadl) a pak teprve budova, kam jsem jako malá nějakou dobu chodila do školky, poté jsme tam měli tělocvičnu (v době základní školy). Vzadu za tělocvičnou byl byt, ve kterém se střídali učitelé a poslední, koho si pamatuji, tak tam bydlela pí. Zezuláková (Michalová). Pak prodejna s průmyslovým zbožím, kde byl vedoucí p. Drápal. Tím moje vzpomínky končí. (me)
OdpovědětVymazatKrasna vzpominka,Sramkovi byli moji prarodice ,babicka i deda v klastere pracovali.
VymazatAno, to je pravda. To jsem zapomněla napsat, že pan Šrámek pracoval v klášteře jako údržbář. Co přesně dělala paní Šrámková, to už si přesně nepamatuji, ale vím, že oba v klášteře pracovali. Několikrát jsem je i s rodiči navštívila. Můžu jen sdělit, že to byli moc hodní lidé a tu krásnou vzpomínku jejich vnučce, nebo vnukovi upřímně přeji. (me)
OdpovědětVymazat