Přes železnou oponu balónem

Rekonstrukce útěku rodiny R. Hutyry
z Božic do Falkensteinu...

Již několikrát jsem na tomto blogu připomínal událost, o níž jsme vlastně v době, kdy k ní došlo, ani nevěděli. Komunistická cenzura tajila před svými občany všechny režimu nepříjemné informace. A tak ani cesta rodiny bývalého cyklistického reprezentanta Roberta Hutyry balónem z Božic do Rakouska nebyla nikde prezentovaná.



Ke cti příslušníků PVOS včetně božického útvaru je třeba přiznat, že při větrných poryvech nad Hevlínem, kdy se balón chvíli pohyboval v Rakousku a chvílemi poletoval nad katastrem Hevlína, nespustili žádnou operaci, kterou by ohrozili život posádky balónu.
Po Listopadu 1989 byly zpřístupněny i vojenské záznamy, které vnášejí do celé události jisté vysvětlení.

Na Novinkách je dnes prezentován i tento příběh ve zkrácené verzi:

Do oblak 

Po vzoru bratří Montgolfierů se hranice pokusilo překonat několik nadšenců, kteří se nebáli výšek. Z těch, kdo na amatérsky postaveném balonu přeletěli železnou oponu, je nejznámější mistr Československa v cyklistice Róbert Hutyra. Sportovec uspěl díky vlastnostem, které ho dovedly i na sportovní vrcholy – vytrvalosti a pečlivé přípravě. Skoro rok strávil studiem meteorologie v univerzitní knihovně.

Po testování pevnosti a prodyšnosti vybral ideální materiál: látku na nepromokavé pláště z umělého vlákna. Jednotlivé části manželka sešila dvojitým švem, jako mají džíny. A výsledek? Balon byl kvalitnější než ty profesionální. Dno ocelové gondoly o rozměrech metr krát metr Hutyra svařil z třímilimetrového ocelového plechu, aby rodinu chránilo před střelbou – zvědavému sousedovi tvrdil, že jde o truhlík na kytky…

V noci 7. září 1983 se balon hladce vznesl do oblak poblíž Božic na Znojemsku. Hranice cyklista přeletěl s manželkou, dvěma dětmi a závodním kolem připevněným na konstrukci. Přistál poblíž obce Falkenstein. Rodina se nakonec usadila v americkém Coloradu. A balon našel čestné místo mezi exponáty Muzea berlínské zdi.

Novinář a publicista Luděk Navara k tomu 22.12.2004 píše:

Ale to už o nich dole věděli.
Ze záznamu pohraničního útvaru ve Znojmě plyne, že ještě předtím, než ho zaznamenali pohraničníci, spatřil jej náhodný chodec. "Dodatečně bylo zjištěno, že let balonu krátce předtím zpozoroval občan Toman z Dyjákovic, který poznatek nehlásil," zapsal do hlášení pohraničního útvaru Znojmo důstojník Bartůšek.
Pohraničníci zjistili poprvé "vzdušný cíl" ve 22.39, kdy ho spatřila hlídka za Dyjákovicemi a řádně o něm informovala nadřízené. Pak jej znovu uviděli pohraničníci přímo na hranici, v Hevlíně, to bylo ve 22.50. Vzduchoplavci nahoře zatím zažívali krásný pocit z pomalého letu. Navzdory temnotě se orientují kupodivu dobře. Rakouské vesnice jsou dobře osvětlené, ty české podstatně hůř. A mezi nimi úplně temné pohraniční pásmo. Zamířili nad ně.
Vítr však slábl a balon se vlekl. Hutyra shodil dolů další bombu a balon se otřásl.

Ze záznamu pohraničního útvaru ve Znojmě plyne, že ještě předtím, než ho zaznamenali pohraničníci, spatřil jej náhodný chodec. "Dodatečně bylo zjištěno, že let balonu krátce předtím zpozoroval občan Toman z Dyjákovic, který poznatek nehlásil," zapsal do hlášení pohraničního útvaru Znojmo důstojník Bartůšek.

Pohraničníci zjistili poprvé "vzdušný cíl" ve 22.39, kdy ho spatřila hlídka za Dyjákovicemi a řádně o něm informovala nadřízené. Pak jej znovu uviděli pohraničníci přímo na hranici, v Hevlíně, to bylo ve 22.50. Vzduchoplavci nahoře zatím zažívali krásný pocit z pomalého letu. Navzdory temnotě se orientují kupodivu dobře. Rakouské vesnice jsou dobře osvětlené, ty české podstatně hůř. A mezi nimi úplně temné pohraniční pásmo. Zamířili nad ně.
Vítr však slábl a balon se vlekl. Hutyra shodil dolů další bombu a balon se otřásl.
Ve 22.59 se pohraničníci vzpamatovali. Dole pod gondolou se rozsvěcují světlomety a vojáci vystřelují světelné rakety.
Jedna z nich sice ozáří balon, ale nikdo po nich nestřílí.
Naštěstí.

P.S. Balon zpozorovala i paní Michalcová, která bydlela na hájence nad Hraběcí studánkou ...

     (lan)