M. O. Vácha: Když něco funguje a my nevíme přesně jak

V dnešních Lidových novinách (13.2.2012) píše božický farář Marek "Orko" Vácha, jinak též lékař, přednosta Ústavu lékařské etiky na 3. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze, o případu, který mu vyprávěla jedna žena. Možná, že to byla žena z Božic.

Otec Marek píše: Jedna žena mi vyprávěla, že má jedenáctiletého syna, který je ve škole spolužáky pravidelně bit. Chlapec se ale doma stydí mluvit o šikaně, takže se rodiče nic nedozví. Chlapec ale zjistí, že když má angínu, tak nemusí chodit do školy. V důsledku u něj angína měsíc co měsíc propuká, se všemi somatickými příznaky (!), maminka řeší situaci tím, že s ním jde k lékaři, a lékař předepíše antibiotika. Problém, pravda, ale není v přítomnosti streptokoka.
Doufám, že jste pochopili, co tím příběhem (případem) Marek O. Vácha říká. Sám svoje zamyšlení napsal v souvislosti s nedávným smířlivým postojem odborných lékařských kruhů k alternativní medicíně, např. akupunktuře. A doplnil je zajímavým zobecněním: Je vždycky velmi matoucí, když něco funguje a my nevíme přesně jak. Nevíme, zda se jedná o víru pacienta ve vlastní uzdravení, o víru ve schopnosti lékaře. Zda se třeba vpichy na určitá místa neuvolňují endorfiny či něco takového, nevíme. K velkému znepokojení přírodovědců ale pacienti stereotypně opakují, že jim léčba pomáhá.
Celý článek Marky Váchy najdete v Lidových novinách z 13.2.2012 v rubrice Horizont na straně 14.

                              Ladislav Nevrkla