čtvrtek 29. března 2012

Zajímavá historická mapa

Mezi kartografickými školami zaujímá od 17. století nejvýznamnější místo kartografická škola ve Francii. Učitel budoucích králů Ludvíka XIII. a Ludvíka IX. Nicolas Sanson rozvinul k dokonalosti známé Mercatorovo zobrazování a toto zobrazení bylo později použito v 19. století na českém území pro mapy III. vojenského mapování. Dodnes ceněného, tvořícího základ moderní kartografie.


Přírodovědecká fakulta, Geografický ústav, Laboratoř geoinformatiky a kartografie MU v Brně vydali v roce 2008 faksimile Sansonovy Mapy Arcivévodství rakouského z roku 1692, na němž jsou zachyceny i velké části Markrabství moravského.
Mě na této mapě fascinuje řada věcí, ale nejvíce asi zobrazení a uvedení míst z našeho okolí. Města, městečka a vesnice zde uvedené nejsou určitě vybrané náhodou. Dle mého názoru zachycují pouze taková sídla, která byla v daném regionu něčím významná a zajímavá. Druhou nepřehlédnutelnou skutečností je fakt, že zde najdeme některé názvy v češtině a některé v němčině. Můžeme se ptát proč? Můj prvotní názor byl, že je to podle převládajícího jazykového etnika, ale po podrobnější prohlídce si tak docela tímto tvrzením jistý nejsem. No jen posuďte sami. Český název mají například: Iaroslawice, Hrussowany, Hefflin, Troskotowice, Hosteradice, Diakowice a Miroslaw, zatímco německy jsou psané Alexowitz (Oleksovice), Frischow (Břežany), Wlasatitz (Vlasatice) či Matzkowitz (Mackovice). Překvapil (a potěšil) i český název "Laba" rakouského města Laa a.d.Th. Samotné Znojmo má dvojjazyčný název v pořadí Znaim - Znoymo.
Asi nejpodivněji v této společnosti působí Mackovice. Ne že bych to Mackovickým nepřál. Naopak. Nikde jsem však nečetl ani neslyšel, že by Mackovice v minulosti vynikaly něčím mimořádným. Pravděpodobně vytěžily v té době z hospodářského sídla panství a možná i ze spojitosti se zaniklou obcí Rohoteř (Rochtice), k jejímž pozůstatkům patří starý mackovický hřbitov (v té době u něj stál ještě opuštěný chátrající kostel).
Božice ani České Křídlovice na této mapě nenajdeme. Přitom máme důkazy, že obě obce existovaly, pravděpodobně však byl jejich tehdejší význam malý, navíc je známo, že okolní obce nazývaly tehdy Božice Pusticemi (Pustou vsí), jelikož se obec po třicetileté válce vylidnila.
Následné dosídlování tehdejšího moravského příhraničí v 18. a 19. století bylo prováděno téměř výhradně německy mluvícím obyvatelstvem a na dalších známých mapách již žádné české názvy nenajdeme, všechny jsou německé: Joslowitz, Grussbach ... Až do roku 1918. A třeba Křídlovice se k původnímu názvu České Křídlovice vrátily až v roce 1923. To už poslali "do kytek" i sochu bývalého c.a k. mocnáře Františka Josefa I., která podle loni zemřelého pamětníka  A. Pfistera stála naproti kostelu. Pomníky to holt měly a mají v Božicích těžké.

                                                                                      Ladislav Nevrkla



Žádné komentáře:

Okomentovat