Možná to byl jeden z posledních velkých obecních plesu v tomto legendárním sídle českého života na Znojemsku a Mikulovsku a významném místě jihomoravského příhraničí. Nad vším, co respektovalo demokratické tradice, co posilovalo vlastenectví a co odkazovalo na statečné české občany božické Kolonie, se stahovaly zlověstné mraky nové diktatury. Vše, co reprezentovalo svobodomyslnost božických kolonistů, co bylo spojeno se soukromým vlastnictvím, co spojovalo lidi v kulturní a sportovní oblasti, bylo trnem v oku novým komunistickým mocipánům.
Nevím, kdo tenkrát ten ples v Jiráskově domě osvěty pořádal. Řekl bych, že buď myslivci nebo hasiči. To bývaly na dlouhá léta dvě nejaktivnější organizace, pokud jde o organizaci společenské zábavy. Každopádně se před 65 lety konal tento ples v mírně zjitřené atmosféře. Ptáme-li se proč, pak si to musíme říct. Blížilo se totiž 1. výročí komunistického převratu a stranické i bezpečnostní složky byly v pohotovosti.
Na plese se taky bavil zástupce velitele tehdejší božické stanice SNB Antonín Švarc s manželkou. Podle pamětnic fešák k pohledání! Během večera se k němu nenuceně přitočil řezník František Smetana. Velice známá postava poválečných Božic. Pro nějakou skleničku dobrého moku nešel nikdy daleko. Jeho manželka Anna byla velmi oblíbenou zdravotní sestrou a porodní asistentkou, která pracovala u lékaře dr. Josefa Leissera. František Smetana bydlel původně v hostinci, kde je dnes obnovené kino Marta. Kdo to tam trošku zná, ví, že k bydlení tam bylo velice málo místa. Kromě hostince, zde byla i malá prodejna masny (dodnes existující, byť nefungující). I sousedé byly známé osobnosti Božic - obchodník Jaromír Zelníček ((dnes Horáčkovi st.) provozující doma malý koloniál, a rolník, předseda KDU-ČSL v Božicích a do 25.2.1948 místostarosta obce Josef Kudlička (dnes novostavba rodiny Robina Turoně). Kromě toho provozoval Fr. Smetana jatka, která se nacházela u silnice k sýpce, tam, kde má dnes garáž J. Šebeček. Smetanovi neměli děti a tak jim malý "kamrlík" ve dvoře za hostincem (dnešní kino) nakrátko stačil. Když se však uvolnil byt i s prodejnou v tzv. masně na hranicích Božic a Křídlovic, neváhali a stěhovali se koncem února 1947 do nového a většího. Nedalekými sousedy byla již v té době dnešní Zedníčkova vila, kde se tehdy nacházela policejní stanice - stanice SNB. Velitelem stanice byl Antonín Nevídal, jeho zástupcem Antonín Švarc. Na stanici tehdy sloužilo 5 příslušníků SNB (Mačka, Diviš a nevím).
Takže zmíněný řezník Smetana četníku Švarcovi sdělil, že pro něho zajímavého má! Prý ať se na to přijde Švarc podívat! Nevím, kdy se Švarc ke Smetanům vypravil. Jedno je jisté: Smetana Švarcovi sdělil, že prý dostal poštou balíček. Balíček plný letáků. Těmito letáky byly Božice a České Křídlovice (tehdy ještě samostatné) v noci ze čtvrtka na pátek, z 24. na 25.2.1949, zaplaveny! Podle tehdejší terminologie protistátními letáky! Psal jsem o tom na tomto blogu: sobota 27. února 2010 Světlana 43: Jak to všechno začalo v Božicích.
V pátek ráno 25.2.1949 byl trouben hasičský poplach a božičtí hasiči v čele se svým velitelem Josefem Hanušem (lidovcem, taky později souzeným v procesu se Světlanou) se sběhli k hasičské zbrojnici, mnozí s letáky v rukách. Zbrojnici měli tenkrát v sídle božického MNV v bývalém panském domě, dnešním zdravotním středisku. Jednalo se cyklostilový leták formátu A4. Nikdo netušil, kde se letáky v obci v takovém množství vzaly. My dnes víme, že je na cyklostilu rozmnožil bratr Františka Smetany Josef Smetana, který tehdy bydlel v selském stavení pod Fialovým (dnes paní Romaniuková). Byl to jeden z posledních soukromě hospodařících rolníků v Křídlovicích (dále např. Vlkovi a Mahdalovi).
Teď už jen zjistit, kdo za letákovou akcí stojí! Velitel četnické stanice A. Nevídal nejvíc podezříval rolníka Josefa Kudličku a jeho syna Josefa, který pracoval jako číšník v Brně. Odtud mohly skutečně kanály vést. Ale nevedly. Organizátorem a realizátorem letákové akce v Božicích byl nový hostinský Antonín Daněk, bývalý člen partyzánské brigády Jana Žižky na Valašsku! Antonín Daněk s manželkou Františkou a dcerou Martou se do Božic přistěhovali ze Suchohrdlí u Znojma koncem února 1947. Daněk byl známý bohém a trošku valašská divoká povaha. Pamětníci vzpomínají, jak v dobrém rozmaru a v povznesené náladě vytáhl "na place" pistoli a návštěvníci hledali velice rychle, kde nechal tesař díru! I oknem do ulice.
Události v Božicích nabrali rychlý spád a během 14 dní byly Božice vzhůru nohama! O tom zase příště.
Teď jenom na závěr pozvánka na televizní vysílání: V úterý 25.2.2014 ve 21:45 h na ČT 2 vysílají filmovou adaptaci románu proslulého spisovatele Ladislava Mňačka Smrt si říká Engelchen. Mňačko byl podobně jako náš Daněk členem partyzánské brigády Jana Žižky na Valašsku a byl svědkem vypálení pasekářských osad na konci války. Je to bolestivá záležitost do dnešních dnů a pamětníci i odborníci se stále rozcházejí v názoru, jestli za pasekářskou tragédií stáli partyzáni z jednotky legendárního ruského velitele Dajana Murzina! Mňačko měl vnitřní pochybnosti už v roce 1962, my je máme i v roce 2014: A nikdo to nechce rozetnout, stejně jako se nikdo nechce definitivně vyjádřit ke Světlaně. Jen bych se tady rád omluvil spisovateli Jaroslavu Pospíšilovi. V jedné věci, kterou jsem mu vyčítal, měl pravdu. Ta věc je pro osud celého hnutí Světlana ale zásadní. Pane Pospíšile, přijměte mou omluvu.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat