Češi a Slováci v zahraničí - české osady na srbských a rumunských hranicích

V přehledné tabulce je uvedeno, kde všude můžeme hledat krajany, kteří se v polovině 20. století začali vracet do zemí svých předků. Alespoň krátce se zastavíme u každé z těchto komunit.

Ve výroční zprávě Státní reálky v Telči vyšel před sto lety - v roce 1914 - článek o cestě jejího učitele Josefa Hříbka do českých osad na jihu Uherska. Josef Hříbek tehdy navštívil Svatou Helenu, Gerník, Rovensko, Ablián, Bígr, Eibentál a Šumici. Svoji práci nazval České osady na srbských a rumunských hranicích. V knize popisuje svoji cestu do jižních Uher, na území nazývané Banát, jež se rozprostírá mezi řekami Dunaj, Tisa a Mároš. Uvádí, že tato krajina je osídlena pestrou směsicí národů, kteří sem přišli jako kolonisté.

  "Kolonisace ve větším měřítku počala v Bačce, jakož i v kraji temešvárském s osazováním Němců, jichž následovali pak Srbové, Maďaři, Slováci, Bulhaři, Cikáni, Italové, Poláci, Rusíni a Čechové.

   Cílem mým bylo navštíviti pouze české osady v jižních Uhrách. V okresu moldavském Čechové tvoří skorem 10 % všeho obyvatelstva tamnějšího. Ryze českých vesnic jest v jižních Uhrách osm: V okresu moldavském: Sv. Helena (maďarsky Duna Szeni Ilona), Gernik (něm. Weizenried, maď. Szerenyi Buzas) a Schnellersruhe (maď. Bigr). V okresu Bela Crkva jest česká vesnice Ablián (maď. Csehfalva). V okresu bozovičském jest Rovensko (maď. Almasróna) a Šumica (maď. Csehördös). V okresu staroršavském: Eibenthal (maď. Tiszafa) a Nová Ogradena či Frauenwiese.

   Vedle těchto ryze českých osad jsou zde osady, v nichž Čechové žijí společně s Rumuny, Srby, Němci nebo Maďary. Jsou to osady: Krušica, Udvárszállas, Velké Srediště, Kudrice, KIopodia, Anina, Rešica a ÚJ-Karansébes.

   České menšiny jsou ještě v mnoha jiných vesnicích, např. v Jaszenové, Berzásce, Dolní Ljubkové, Zsupaanku (u St. Ršavy) a jinde. Připočítáme-li k tomu ještě Čechy, kteří jsou roztroušení po větších městech dolnouherských, můžeme směle říci, že jest v jižních Uhrách 10.000 Čechů.

   Všechny tyto vesničky ležící na hranicích  srbských v místech, kde Dunaj opouští naši říši, seskupeny jsou u nejkrásnějších partiích na Dunaji. Tak na př. Sv. Helena jest u Babakaje, Nová Ogradena u Kazaňské těsniny a blízko St. Ršavy, Šumica u Herkulových lázní a Mehádie."

Zajímavé čtení, co říkáte?
                                                          Ladislav Nevrkla                  

P.S.: A opět budu rád, když se mi ozvou ti z vás, kteří máte své kořeny v uvedených obcích. Je to velmi zajímavé téma, které ukazuje, že otevřená Evropa byla vždycky multi - kulti. Před sto lety se začala psát poslední kapitola habsburského soustátí a uvedené povídání nám naznačuje, jak a proč se Češi a Slováci dostali na území dnešního Rumunska, Chorvatska, Srbska, Maďarska, Ukrajiny či Ruska. Dokonce, jak jsem psal, i Bulharska. Jinými cestami se zase do Čech a na Moravu dostali kdysi Francouzi či Italové, později třeba Řekové. Zvlášť asimilace Italů a Řeků v našem prostředí je velmi zajímavá.
O moderním "stěhování národů" už ani nemluvím.

              (lan)