V úvodní kauze Kdo byl Čeněk Školař, jsem se zabýval jednou božickou osobností a okolnostem, proč se věnuji právě panu Školařovi. Podstatnější v daný moment je ovšem tvrzení, že „měl Klement Gottwald svého příbuzného Čeňka Školaře na božické Kolonce navštívit.“ Věřím tomu, že je to možné. Nahrávaly by tomu různé zajímavé okolnosti. Tou první je fakt, že Klement Gottwald Znojemsko dvakrát navštívil. Zvláště důležitá byla jeho první návštěva. „Zcela výjimečnou událostí pro Šatov byla návštěva ministerského předsedy Kl. Gottwalda a ministra zemědělství Julia Ďuriše 31. srpna 1946. Účelem jejich návštěvy bylo zhlédnutí výsledků scelujících inženýrů jak na mapách, tak ve skutečnosti. Tito vzácní hosté měli možnost zhlédnout a zhodnotit význam tzv. zkráceného scelování, které spočívalo v tom, že obec o katastru 1 500 ha , která byla v době první republiky scelena za 6 let, byla scelena za půl roku při stejném počtu operujících inženýrů, techniků a pomocného materiálu a personálu.... U příležitosti návštěvy Kl. Gottwalda a J. Ďuriše byl Šatovu darován jeden traktor Škoda 30. To byl první počinek k založení strojního družstva roku 1946." (Jiří Krž,13.10.2008)
Píše se o ní:
Právě při příležitosti této akce (mimochodem prý tenkrát pršelo a s tehdejší technikou se rozorání nepodařilo – traktor šel sem, pluh klouzal tam ...) mělo dojít ke Gottwaldově návštěvě Božic. Samozřejmě inkognito. Gottwald totiž podle hodnověrných pramenů nepřespal ve „vládním“ hotelu ve Znojmě, ale nechal se zavést ke svému příbuznému na božickou Kolonii a přenocoval tam! Na statku č. 280, dnes č. 16.
Tou druhou okolností je „záhada“ kolem pojmenování prvního božického kina – kino Marta – které bylo zprovozněno v roce 1947. Stále se vedou spory, po kom je kino pojmenováno. Ve světle výše uvedených faktů je možné, že pravdivější bude tvrzení, že kino bylo pojmenováno po manželce tehdejšího premiéra (1946 – 1948) Klementa Gottwalda Martě Gottwaldové! Byl to přece jenom politický kapitál a bylo to ještě před únorem 1948, kdy sice kolonisté „Gottwalda určitě nemuseli“, ale na druhou stranu to v daný moment byl vysoký státní představitel a „mohlo se to jednou hodit“. Jak víme z další historie, nebylo to nic platné, a komunistická „ruka zákona“ dopadla na kolonisty docela nekompromisně a tvrdě! Neudrželo se ani kino Marta, ani Spolek Jiráskova domu, neudrželo se ani soukromé hospodaření. A neudržel se tady ani pan Školař, který prý stejně nikdy „pravým“ kolonistou nebyl. Proto se v Božicích mezi lidmi traduje, že byl z Kolonie „vystěhován“. Dožil se v klidu a snad i pohodě vysokého věku 80 let. Zemřel v roce 1979 a jeho urna je uložena na božickém hřbitově. Na Kolonii dosud žije jedna z jeho dvou dcer se svými syny. Možná nám o něm zanechají nějaké zajímavé svědectví. Historie tohoto příběhu se zdaleka nezavírá.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat