Čas dušičkový

Dan Landa má jednu vynikající písničku, která se váže k času dušičkovému. Při jejím poslechu mi vždycky běhá mráz po zádech. Nejinak je tomu i dnes.
Je 28. říjen 2012, máme státní svátek Den vzniku Československa v roce 1918. Ale čas je to neveselý, truchlivý. V Česku aspoň ctíme tento den a náš současný stát navazuje na jeho nejlepší tradice, na Slovensku nic. Nechce se mi věřit, že si tam většina neuvědomuje, že bez národa československého by dnešní Slovensko zůstalo Horními Uhrami se vším všudy. I s jazykem.
Šel jsem s pytlem plastového odpadu ke kontejneru. Opět zklamání. Všechny kontejnery jsou plné. Snad je nechá obecní úřad v pondělí 29.10.2012 vyvézt, jinak bude až do vývozního dne kolem kontejneru nepořádek. Nikdo se s plasty domů zpátky nepotáhne. To víme všichni, vedoucí funkcionáři dvojnásob.
Při cestě zpět jsem si všiml čekárny u sýpky. Píšu na jiném místě o vandalismu a tady ho mám přímo na svátečním talíři. I tady nezbývá nic jiného, než aby hned zítra učinil obecní úřad kroky k nápravě. Než totiž policie vypátrá vandaly, přibudou k poškozené lavičce a posprejovaným stěnám další projevy této nekalé činnosti.
Zažil jsem taky dnes dopoledne "bahenní horor" v Křídlovicích. Snad toho Strabag stihne do zimy opravit na našich silnicích co nejvíc. První letošní sníh na nás vycenil své zoubky a moc příjemné to nebylo.
Rána nejsmutnější nakonec. Asi před dvěma hodinami jsem se dozvěděl, že náhle zemřela moje bývalá žákyně. Když jsem v roce 1981 přišel do božické školy, stal jsem se jejím třídním učitelem. A každý učitel vám potvrdí, že žáci, které máte jako třídní, vám navždy zůstanou hodně blízcí. A taková mi v paměti zůstane i Jarka.
Budu na ni myslet v čas dušičkový, který mám jinak velmi rád, neboť jsem se do něho kdysi dávno narodil. Taky to nebylo tenkrát idylické, neboť ruské tanky právě vjížděly do Budapešti, aby udusily protikomunistické povstání v Maďarsku. Jedenáct let po hrůzné válce se i lidi u nás strašně báli.
Helloween, Všichni svatí a Dušičky, to všechno je v nadcházejícím týdnu před námi. Zvláštní to čas, který musíme přežít.



Jedna z křídlovických uliček, za "klandrem" je vidět, jak postupuje asfaltování silnice kolem farské zahrady. Na autě je zbytek prvního letošního sněhu.

                                   Ladislav Nevrkla