Z dávné historie Božic - listiny a smlouvy z konce 18. století

Jsem si moc dobře vědom toho, že pro dnešní generaci jsou události třeba z padesátých let 20. století už tak dávnou minulostí, že se na ně dívá jako na pravěk a nedělám si žádné iluze, že tehdejší události zajímají nějaké převratné množství lidí.Co pak teprve mají říkat dějiny naší obce před rokem 1945, kdy zde převažovalo obyvatelstvo mluvící německy. Píšu záměrně "mluvící" německy, nikoliv Němci. Německy třeba mluvili i Židé, neboť vykonávali vysoce ceněná povolání a museli se prostě bez problémů v daném místě domluvit. Už jsme několikrát zabrousili i do období staršího, třeba do 19. století.
Historik Martin Markel mi poskytl v těchto dnech kopie historických materiálů, na něž narazil při svém vědeckém bádání. Jsou zcela určitě zajímavé a významně doplňují mezery v dějinách naší obce z druhé poloviny 18. století do počátku 19. století. Jak sám píše:
"Nafotil jsem Vám ukázku smluv mezi vrchností a nájemci jejich podniků. Krom toho ... jsem nyní našel i další svazek s opisy listin z let 1769-1805, kde je opět velké množství smluv týkajících se Vašich obcí. ... A dominují tu dohody s mlynáři z Křídlovic. Ofocenu máte jednu ze smluv s mlynářem z Českých Křídlovic a správcem panského dvora, tzv. majerem, z Božic." Ta "mlynářská" smlouva začíná důležitým sdělením: "Böhmisch-Grillowitzer Müllners Contract" -" Smlouva mlynáře z Českých Křídlovic". To je moc důležité sdělení: ... z Českých Křídlovic!   Jestli se mi podaří prokousat se švabachem, to se neodvažuji tipnout. Každopádně jsou tyto listiny a smlouvy neklamným důkazem ekonomicklého života v našich obcích v dobách, kdy se ještě ekonomika neskloňovala ve všech pádech, ale kdy už se ekonomicky žilo a myslelo.
Ekonomickou "honorací" té doby a doby následující byli mlynáři. Ti křídlovičtí patřili mezi elitu nejen jaroslavického panství! Už jsem tady psal o tom, jak se křídlovický mlynář stal poslancem Moravského zemského sněmu v revolučním kvasu let 1848 - 1849. Viz http://www.probozice.wz.cz/index.php?menu=130420082.  Samozřejmě, byli to mlynáři (a potažmo politici) hovořící německy a pravděpodobně německé národnosti. V té době však pořád ještě převažovalo uvažování nikoliv národnostní, ale zemské. Byli to jihomoravští Němci, kteří "se bili" za své Křídlovice, za svou Moravu! Tam, kde žili jihomoravští Češi, tam zastupovali své Jevišovice či Moravské Budějovice, svou Moravu. Byla to už tentkrát politika, která vstupovala do ekonomiky. A tak je tomu až dodnes. A tak je to vlastně špatně. Ale protože jsme však zatím nic lepšího nevymysleli, tak se s tím musíme popasovat.
P.S. Možná nejvíc mě zaujalo informace o majerovi-správci panského dvora v Božicích. Stál už tehdy panský dům tam, kde stojí dnes? Asi ano. Jenom byl v roce 1845 nahrazen novou mohutnou stavbou, jak ji známe (i po přestavbách) dodnes. Asi všichni víte, že mluvím o budobvě zdravotního střediska.
Přitom jsem si vzpomněl, že na božickém hřbitově stál ještě po Listopadu 1989 mohutný pomník dlouholetého "majera" pana Hesse. Už tam nestojí. Možná si ho převezla jeho rodina do své nové domoviny. Doufám jen, že ho nestihl osud desek z prelátovy hrobky nebo horní části sochy sv. Donáta.
                                  Ladislav Nevrkla