Jaroslavický výprask! (akt.16.10. v 18,25 h)

Jaroslavice - Božice 5:1 (4:0)
Kdo čekal kvalitní fotbal, odcházel zklamán, kdo čekal zlepšený výkon našich zadních řad, byl rovněž zklamán a kdo se po první půli obával "mikulášské nadílky" byl nakonec spokojen aspoň čestným gólem z kopačky střídajícího Tomáše Rauše.
Zápas měl minimálně dva zajímavé či netradiční momenty, které docela dobře ilustrovaly i rámovaly tento zápas. Běžela 5´, když hlavní sudí M. Ďurko přerušil utkání a šel se převlíct. Komentáře diváků, proč?, nechávám bez povšimnutí, důvod byl prostý: Tak jako my, i rozhodčí se na zápas oblékl podzimně, jenže sluníčko nás vypeklo, pralo to do nás svými žlutými šípy celých devadesát minut, a tak jsme postupně všichni aspoň částečně "odhodili v dál svoje širáky" a trošku jsme si "na císařské posvícení" osmahli své tvarohové tváře! Pan rozhodčí nám naopak mohl ukázat svůj zbrusu nový dres, který měl asipůvodně ukrytý pod tím tradičním se Slepičkou. Fakt mu slušel. Naše jediná branka padla docela kuriozně. Po vystřídání 3 hráčů jsme vrhli vše do útoku. Domácí nás občas vystrašili svými brejky. Jeden takový v 74´ zlikvidoval výborným vyběhnutím Slamič. Poslal míč do našeho útočnégho pásma a my vybojovali roh. Kopal tradiční exekutor Marian. Kopl ho výborně do vápna na Toma. Tomu se však první pokus o střelu úplně nepovedl, svým rozevlátým pohybem však zmátl obranu domácích a napodruhé už byl nejen přesný, ale i úspěšný!

 A vůbec: příchod tří náhradníků v druhém poločase naši hru aspoň oživil a zrychlil. Najednou jsme to aspoň záblesky byli zase my! Honza, Džambo, Lopík i Marian se snažili něco ve středu hřiště vytvořit, nutno však dodat, že v pohodě hrající domácí nám toho moc nedovolili. Mužstvo složené většinou ze starších zkušených hráčů nás hlavně v 1. poločasu "vyškolilo" ze strategie a efektivity. Góly, které jsme dostaly, byly dílem zbytečné, dílem pěkné. Svou chvilku si hlavně u toho prvního vybral i jinak spolehlivý Slámič.
Horší už to bylo s našimi beky. A tak až střídající Ruda Čížek vnesl i na tento post aspoň na chvilku jakous takous jistotu a oživení. I přes absenci Jary jsme si v úvodu neodpustili nakopávání dopředu, žádný míč jsme však pro sebe nezpracovali a nezískali. Snad kromě Davida Švejdíka. Během dvou minut - 20.a 22´. - jsme prohrávali 2:0 a když nám v 27´ dal jeden z nejlepších domácích hráčů Lukáš Juhaňák třetí gól, bylo po nás. Před odchodem do šatny pak přidal  René Rybanský čtvrtý gól a my jsme se modlili, aby skóre tímto tempem nenarůstalo i ve 2. půli.
Ta se nám však vydařila o něco lépe. Střídající Roman Šob posunul Michala do útoku a ten se párkrát stal obětí zákroků domácích. Oživení bylo patrné a ještě více se projevilo, když na hřiště přišel Tomáš Rauš a nakonec premiérově i Ruda Čížek. Za sebe můžu říct, že se mi všichni tři líbili a líbilo se mi i to, že je trenér Viktor poslal na hřiště zavčas, aby se rozehráli a něco ukázali. Po výborném Marianově centru z rohu snížil nakonec Tom v 74´ na konečných 5:1. Tu pátou branku nám domácí dali v 66´a opět u ní asistoval gólman Slámič, který nedoběhl k útočnému míči a Opatřil si ho zaseknutím "udělal" a zleva k pravé tyči bez zaváhání skóroval. To už jsme fakt počítali andělíčky a viděli jsme i hrozící výprask. Naštěstí od té doby už domácí nic neukázali a je jen naše škoda, že jsme nekorigovali ještě trošku víc. při pozápasovém podvečerním "rozboru" však zůstal můj názor osamocený. Prý to Davidovo vyběhnutí bylo jediné správné a gól mu nelze přičítat. Tak to takto uvádím na pravou míru.
První gól padá jednoznačně na vrub Zdeňka. Následný kop Jaroslavických byl tak perfektně kopnutý, že se po něm náš gólman Slámič jen ohlídl ... Při druhém gólu "udělal domácí hráč Drápela Lukáše Chromého a vystřelil přízemní ránou na pravou tyč. David v brance snad podklouzl, prostě na tyč nedosáhl a balón po odrazu od tyče skončil v naší brance.
Dlužno podotknout, že v 11´ jsme měli gólovku my. Lopík vyslal Pacíka, ten míč v běhu přebral a z malého vápna bohužel přeloboval nejen gólmana ale i břevno. Míč padl na horní síť. I tak, výborně, Paci!  To ale bylo dneska od Pacíka vše. Taky bohužel.

Naše sestava: David Sláma - Zdeněk Chrenovský, Lukáš Machač, Lukáš Chromý - David Švejdík - Michal Topolčan, Pavel Ležák, Jan Kudlička, Marian Vávra - Evžen Egner, Tomáš Kudlička. Střídali:
V 46´ Tomáše Kudličku Roman Šob,  Tomáš Rauš přišel v 62´ místo Michala Topolčana a v 69´ vystřídal Zdeňka Chrenovského Ruda Čížek. Trenér Viktor Luskač, vedoucí mužstva Ladislav Nevrkla.

A ještě pár zajímavých momentů ze zápasu:
Prvních pět minut bylo našich. Jedinou naši střelu poslal na branku Honza z přímého kopu. Jaroslavice měly vzadu vynikajícího stopera Josefa Rybanského (5). Jistil celý zadek a my jsme se přes něho za celý zápas nedostali. I dalších pět minut jsme soupeře otravovali, i když se víc hrálo ve středu pole. "Zase do toho bóchate jak kokoti!" komentoval jeden jaroslavický fanda odkopy z jaroslavické obrany. Nic nenasvědčovalo tomu, že bychom měli padnout. Vidět byl Evžen, Honza, Marian, Lopík i David Švejdík.
První vážné varování z Jaroslavic přišlo v 15´. To Lopík ještě zachraňoval na roh. Jaroslavice nás začali úspěšně napadat už při rozehrávce a začali nás přehrávat. V útoku nás nejvíc zlobil a trápil Stanislav Drápela (10).
Ve 24´ kopal Honza přímý kop z 30 metrů za faul na Lopíka. Kopl ho pěkně, ale z velké dálky neměl moc šanci. A vůbec: pokud jsme kopali standardku, tak z velké dálky. K vápnu nás domácí nepustili.
Taky všechny hlavičkové souboje vyzněly pro domácí. Čestnou výjimkou byl David Švejdík.
V 27´ "jsme namazali" špatnou rozehrávkou v naší obraně domácím a bylo to už 3:0! Naše pokusy o útok byly marné a neúspěšné. Jediné dvě naše příležitosti ve zbytku 1. půle jsme nepronměnili: V 35´ jsme už už vykřikli GÓL, když rohový kop Michala usměrnil výborně Lukáš Chromý na branku, ale některý z jaroslavických zadáků míč z brankové čáry vyhlavičkoval ven! Naše druhá tutovka tak zůstala neproměněná. V 39´ kopal Džambo po faulu na Pacíka z asi 35 metrů. Míč letěl vysoko nad. "Jééééé!" povzdechli jsme si nad zmařenou příležitostí.
Ve 42´ ztratil Michal ve středu hřiště míč, a naši buď stáli nebo uhýbali kontaktu a tak osamocený jaroslavický útočník René Rybanský vypálil pod břevno, ani jsme nemukli.
Z 2. poločasu stojí za zmínku následující informace: V 50´ pálil nad Michal, následně pěkně míčem motali Honza i Lopík, až si vykoledovali faul. Lukáš Chromý z 25 metrů střílel dobře, nejistý jaroslavický gólman jenom vyboxoval, měl s Lukášovou ranou k pravé tyči problémy, stejně jako s řadou dalších střel. Škoda, že jsme jeho nejistoty nevyužili. Stejně tak nadvakrát vyrážel v 57´ Džampův přímý kop - "srazil ten míč jak brambory". Snažíme se o útok, ale utápíme se v kličkách. Jednu takovou "motanici" nám u rohového praporku ukázal Honza v 68´, až padl. Ale byl jeden z pěkných fotbalových momentů tohoto zápasu. Střídající Číža se dvakrát potkla s míčem jen tak na oťukání, aby při svém třetím zákroku výborně zasáhl a zastavil tak jaroslavický útok! Velmi dobrý moment!!! "Dej tam tělo, Romane!" nebo "Čížo, cukej zpátky!", i takové pokyny trenéra jsme mohli zaslechnout směrem k našim mladým hráčům a dlužno dodat, že se pokyny řídili!!! V 80´ poslal Číža míč Tomovi a Tom byl opět v šanci. Tentokrát však mířil vedle. Dvakrát střílel Evžen (jednou hlavou, podruhé už to byla přetažená akce. Lukáš (teď už nevím který) pálí v 87´vysoko nad. "Tref aspoň branku, do p....e!" zní z naší lavičky. Nakonec ještě Machy zastavil za cenu žluté vznikající protiútok, ještě Evžův pokus hlavou a rozhodčí už má píšťalku v ústech. Nenastavil ani sekundu, i když se to průběhu zápasu válelo a posledních 10 minut domácí zcela evidentně zdržovali. No, jo, co naděláme!
Tak a to je pro tentokrát zase všechno. Ať vás můj gejzír poznámek nezasype jako láva Pompeje. Jak říkal nejmenovaný božický fotbalový činovník: Všechno podstatné je v prvním odstavci! Má pravdu, ten chlapec. Píšu to i pro ty, co si rádi počtou v detailech a píšu to ve chvíli, kdy přemýšlím, kolik to večer nasypeme Bulharům (jako Česko) a jak si v neděli poradíme s ambiciózními Příměticemi (jako Božice)! To jsou starosti, pane Werich, co?
              Ladislav Nevrkla