Slova z titulku pronesla novopečená selka Alenka, když přebírala od svého strýčka hospodářství u známé hájovny Na tý louce zelený.
"Nemám důvěru v tyhle diplomovaný sedláky," bylo jedno z životních mouder hajného Matěje Štětiny, jedné z hlavních postav operetky, kterou v sále božického kina Marta sehráli jevišovičtí ochotníci v sobotu 27.10.2012. Téměř zaplněný sál našeho kina byl velice příjemně překvapen kvalitním výkonem herců a stejně tak s úsměvem a notnou dávkou pochopení přijímal i drobné repliky a glosy, kterými herci i nápověda doplnily své vystoupení. Neměli to na malém pódiu vůbec jednoduché. Přebíhání mezi šatnou a jevištěm zvládali bravurně, někteří vcházeli i hlavními dveřmi a jak mi po představení potvrdila zástupkyně režisérského týmu: "Každé vystoupení je vlastně premiéra!" Neměli to účinkující vůbec jednoduché: umístit na malý prostor kulisy a ještě tam nechat prostor na průchody! Taky to měli u nás zrcadlově obrácené, neboť se na pódium dá vstupovat pouze zleva. I tak byli skvělí a připravili nám krásný dárek k nejvýznamnějšímu státnímu svátku naší země, ke vzniku republiky. Jak říkal pan nadlesní: "Ještě chviličku strpení, máme maličké technické problémy vzhledem k maličkému jevišťátku!" My jsme to strpení měli a výborně jsme se bavili. Venoušku, Venoušku, to se dělá nebo Já bych chtěl mít tvé foto, to jsou asi dvě nejznámější melodie, které v sobotu v božickém kině Marta zazněly a potěšily.
Dík za zorganizování patří současnému správci kina Ivanu Hudcovi ml. Jeho činnost na poli kulturním je v současných Božicích pozoruhodná a nezastupitelná a zaslouží si maximální podporu ze strany obce. I já mám rozjednanou jednu akci, kterou bychom chtěli někdy počátkem jara 2013 v kině realizovat. Budu sám rád, když to s Ivanovou pomocí a vstřícností vyjde, tak jako se zdařily všechny akce, které se v kině poslední dobou uskutečnily.
Velký obdiv a dík patří divadelním nadšencům z Jevišovic. Klobouk dolů, vaše představení mělo profesionální úroveň. A hodně nakažlivý účinek na návštěvníky. "Já bych šla hned hrát," s jiskrou v oku a chutí v hlase dodala jedna z božických divaček paní Alena. Určitě nebyla sama, kdo na totéž pomyslel. Nic nám nebrání. Jenom, kdo by to tady dal dohromady? Druhého pana Papouška nevidno, neslyšno...
Ladislav Nevrkla
sobota 27. října 2012
Přihlásit se k odběru:
Komentáře k příspěvku (Atom)
Žádné komentáře:
Okomentovat