Božice a jejich okolí jsou známé bohatým osídlením v různých obdobích pravěku i raného středověku. O božickém votu jsem zde psal nedávno, o výzkumech doc. J. Kovárníka jsme se zmiňovali též.
Lokalita, na níž byla nalezena terčovitá spona typu Exner III 24, se nachází 600 metrů severovýchodně od Božic, 185 metrů n.m. a asi 50 - 150 metrů severně od protékající říčky Jevišovky. Podle pomístního názvu "Na ostrůvku" (bylo kdysi v naší hádance Když se řekne ...) můžeme počítat s existencí vyvýšené prostory vhodné pro osídlení v jinak podmáčené údolní nivě.
Páni archeologové jsou přesvědčeni, že se zde nalézalo sídliště, byť by se nacházelo v nivě Jevišovky, na rozdíl od známějších lokalit v dnešní Kolonii, které se nacházejí na první terase na boku údolí. Při povrchovém sběru byla získána menší kolekce materiálu z eneolitu až z doby slovanské. Nálezy ukazují na místa porušených zahloubených objektů. Kromě zvířecích kostí a kamenných úlomků byly objeveny zvířecí kosti a mazanice z objektů či kulturní vrstvy.
Několik artefaktů bylo zařazeno do eneolitu (hlavně zlomky nádob a jejich částí), daleko více bylo nálezů z doby římské. Zastoupena je především keramika typu terra sigillata a lze uvažovat o časovém horizontu markomanských válek Římanů s Germány rámovaném 2. pol. 2. stol. a 1. pol. 3. stol.
V tomto směru představuje unikátní nález bronzová (?) terčovitá spona zdobená technikou cloisonné. Nález je v moravském nálezovém fondu ojedinělý. Terčovitá spona je zdobená po obvodě šesti výčnělky, cloisonné výzdobu nese šesticípá hvězdice, která je vepsaná do terče.
Veškeré zde publikované materiály pocházejí ze Sborníku prací Filozofické fakulty brněnské univerzity z roku 2007.
Pokračování někdy příště.
Ladislav Nevrkla
Žádné komentáře:
Okomentovat