 |
| Na tomto místě by mohl stát pomník císaře, který pomohl Křídlovicím |
Nejdříve pár vysvětlivek. Křídlovice se v letech 1880 - 1923 oficiálně jmenovaly Gross Grillowitz - Velké Křídlovice. Bývalý božický farář je známější ve zkrácené verzi svého jména jako prelát Max Mayer.
Prvotním plánem hlavního iniciátora pozdější stavby bylo vystavět nemocnici. Nakonec byl plán změněn a bylo rozhodnuto o stavbě útulny pro děti a staré lidi. Dne 17. září 1892 byl z iniciativy rytíře Maxe z Mayer-Ahrdorfu zřízen výbor družstva pro její zbudování. Potřebné prostředky na stavbu byly shromažďovány pomocí sbírek a darů dobrodinců. Na podnět faráře bylo zasláno snad na 90 tisíc prosebných dopisů.(175) Taktéž vyšla z jeho podnětu v článku Die projectirte Kinderbewahr-Anstalt verbunden mit einen Greisen-Asyle in Gross Grillowitz-Possitz v novinách Znaimer Volksbote dne 10. prosince téhož roku výzva, aby všichni, kdo mohou, přispěli na stavbu opatrovny spojené s azylem pro staré lidi.(176) Znojemský stavitel Karel Vítek zhotovil zdarma plán pro ústavní budovu a obec Křídlovice darovala na stavbu pozemek o výměře pět arů, mezi obcemi Božice a Velké Křídlovice. Se stavbou Ústavu Panny Marie pomocnice se začalo 12. října 1894, a to nejprve částí sloužící jako azyl dětí. Nad ústavem převzala protektorát arcivévodkyně Alžběta, dcera korunního prince Rudolfa, která přispěla na tento účel padesáti zlatými a sám císař František Josef třemi sty zlatými rakouské měny. (177).
Teď vlastně dobře chápeme, proč byl císaři Františkovi Josefovi I. v Božicích (v části České Křídlovice) postaven pomník. Císař František Josef I. Božice (Křídlovice) znal a daroval jim na stavbu spodní budovy dnešního Domova finance.
To, že takoví lidé jako císař František Josef I. a jeho vnučka, arcivévodkyně Alžběta, podpořili výstavbu sociálního zařízení v jim jistě neznámých Božicích-Českých Křídlovicích, je něco neskutečného a námi vlastně naprosto nedoceněného. A tak jediné, čím bychom mohli tento gigantický čin ocenit a vrátit tak do historie i současnosti Božic, by bylo znovupostavení zničené sochy císaře Františka Josefa I. v Božicích. Vhodné místo máme a to dokonce blízko našeho "kláštera".
(lan)
P.S. Ve Znojmě nebyl nikdy odhalen pomník Františka Josefa I.!!! Takovou poctou císaři se však mohou pochlubit dvě obce jihu Znojemska -bývalé centrum soudního okresu jaroslavického Jaroslavice a jedna z obcí tohoto soudního okresu, České Křídlovice. V Jaroslavicích byla socha odhalena v roce 1910, v Českých Křídlovicích nevíme, předpokládám, že to bylo též buď v roce 1910 nebo 1911. Někdy na počátku 20. let byly tyto pomníky odstraněny. Kde skončil ten křídlovický/božický, nikdo neví.
 |
| Pomník císaře před domem Florianových, dnes zahradou Zdeňka Viléma ml. naproti vchodu do božického kostela |
 |
| Zde by mohl stát staronový pomník císaře Františka Josefa I. v Božicích |
174 AK, zápisky o činnosti Milosrdných sester sv. Karla Boromejského v Jihlavě od roku 1945, strojopis.
175 Foltýn, Dušan a kol.: Encyklopedie moravských a slezských klášterů, Praha 2005, s. 153.
176 „Darum wenden wir uns an Dich, hochherziger Sönner, wohlthätige Frau und gutes Kind, damit, was Du in liebevoller Weise entbehren vermagst, zum Aufbaue einer Kinderbewahr-Anstalt und eines Greisen-Asyles in Groß Grillowitz-Possitz bei Znaim in Mähren, wo barmherzige Schwestern ihres heiligen Amtes walten sollen, aus Deiner edlen Hand uns zu Theil werde.“ – viz Die projectirte Kinderbewahr-Anstalt verbunden mit einem Greisen-Asyle in Groß Grillowitz-Possitz bei Znaim, Znaimer Volksbote, Nr. 50, 10. Dezember 1892, s. 1.
177 Kinder- und Greisen Asyl „Maria Hilf“ zu Groß Grillowitz-Possitz, Znaimer Volksbote, 6. Jahrgang, Nr. 22, 1. Juli 1895, s. 9.
Masarykova univerzita Filozofická fakulta Historický ústav Působení Kongregace Milosrdných sester svatého Karla Boromejského na území brněnského biskupství od jejího příchodu až do dnešní doby (1862-2008) Magisterská diplomová práce Vedoucí magisterské diplomové práce: prof. PhDr. Jiří Malíř, CSc. Vypracovala: Jana Slaběňáková Brno 2008
Žádné komentáře:
Okomentovat