Kam se poděli božičtí havrani?

Havraní kolonie u božického kláštera

V 70. a 80. letech dojížděl za božickou havraní kolonií u farské zahrady známý brněnský spisovatel Jaromír Tomeček a pamatuji se i na jeho článek v sobotním sloupku přílohy brněnské Rovnosti. Po velkých úpravách v 90. letech, vykácení většího množství akátů, vzniku lesoparku Niva pod Božicemi a Mokřadu I. se havraní kolonie začala zmenšovat a stěhovat.


Nejdříve ho zahrady božického kláštera a později podle odborníka na slovo vzatého dr. J. Klejduse do remízků a větrolamů na Božické pustině směrem k Velkému Karlovu. Letos si však návštěvníci Božic povšimli, že jim havraní "zpěv" nějak chybí!!! Taky máte ten pocit? A chybí vám?

Ještě před dvěma lety vyšel o této vzácnosti spojené s Božicemi tento příspěvek v Břeclavském deníku:

Kolonie havranů? Na jihu Moravy je jediná, u Znojma (Břeclavský deník)

Havran polní je druh, který hnízdí téměř výhradně v koloniích. Ty přesunují, rozdělují, mohou i zaniknout. Již řadu let je jedinou hnízdící kolonií na jihu Moravy kolonie v Božicích na Znojemsku.
Ta se ale nedávno rozdělila. Znojemsko - Charakteristický křik havranů linoucí se po podzimních a zimních polích působí i kvůli častému sklíčenému počasí na řadu lidí teskně. Ve spojení s havraní typickou černou siluetou někdy až strašidelně. Zimní přírodu v Česku obývají severské populace havranů polních, které sem přilétají zimovat. Jde především o běloruské, polské, podmoskevské a finské kolonie. Málokdo ale ví, že i mimo zimu lze na havrana polního narazit. Tehdy se jedná o zdejší populace.
V zemi jich je ale jen pár, na jihu Moravy je pak jen jedna. A to v Božicích na Znojemsku. "Aktuálně je zde kolem sto šedesáti párů.
Tato populace je ale již rozdělena na tři části, dvě jsou v Božicích a jedna je v sousedním Velkém Karlově," přiblížil miroslavský ornitolog Julius Klejdus.
Ten tamní kolonii sleduje dlouhé roky. "Počítám je tak třikrát až čtyřikrát během jejich hnízdní sezony. A jak se jim daří? Dá se říct, že jejich počet je stabilní.
Tato kolonie tedy relativně neubývá ani nepřibývá," zhodnotil Klejdus.
Hnízdění havranů ve znojemském regionu zaznamenali odborníci již na konci první poloviny minulého století. Hned po druhé světové válce začali osídlovat část tohoto území zhruba deset kilometrů jihovýchodně od Znojma. V katastrech Hodonic, Krhovic a Valtrovic zahnízdili hned ve dvou remízcích u železniční tratě. "Po roce 1981 se ale počty hnízdících ptáků začaly prudce snižovat a v roce 1985 kolonie na těchto lokalitách zcela zanikla," přiblížil Julius Klejdus.
Havrani polní však z regionu nezmizeli, jen se přesunuli a rozdělili. Už na počátku 80. let minulého století začali osídlovat katastr obce Božice, kde zůstávají v rozdílných počtech dodnes. Už druhým rokem je však tato kolonie rozdělena na tři frakce. Od loňska hnízdí několik desítek párů v jednom listnatém lesíku při severovýchodním okraji obce, druhá část zůstává v parku tamního domova důchodců. A třetí skupina se přesunula do nedalekého Velkého Karlova.

HLEDAJÍ NA POLI
Lidé v Božicích si na přítomnost havranů dávno zvykli, nijak jim nevadí. "Je to spíš taková naše atrakce, jinak tady totiž moc zvláštních druhů zvěře není," nastínil božický starosta Karel Hala. Co je trochu problém, je doba třešní, na kterých si havrani pochutnají. Hlavně ale létají na okolní pole, kde si hledají potravu.
Na kolonii božických havranů se jezdí dívat milovníci ptactva z celého regionu, míří ale i za kolonií ve Velkém Karlově. "Už jsem se byl na ně dívat dvakrát, vždy to bylo brzy zjara, kdy jsou hojně vidět," popsal například amatérský ornitolog Martin Kadlec.
Havran polní je na Červeném seznamu České republiky řazen mezi zranitelné druhy. Během minulého století totiž jeho populace prodělala v celé Evropě výrazné výkyvy početnosti, způsobené zejména používáním pesticidů či pronásledováním ze strany člověka.

A ještě jedno odborné pojednání: