Výstava: Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje

V pondělí 7.12.2018 se v Národním památníku na Vítkově v Praze otvírá výstava, která by nás měla zajímat. Jmenuje se Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje.

Byla Světlana největší odbojovou organizací bojující proti komunistickému režimu? Nevytvořila ji do velké míry Státní bezpečnost? Co o ní vlastně víme? Výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Světlana je některými považována za největší odbojovou organizaci proti komunistickému režimu v bývalém Československu, jiní v ní vidí uměle vytvořenou organizaci někdejší tajné policie StB. Členy Světlany i některé příslušníky Státní bezpečnosti, kteří se podíleli na její likvidaci, spojovala válečná minulost v partyzánských jednotkách, mnozí z nich věřili v socialismus a doufali v lepší život po osvobození. Zklamání z poválečného vývoje a pocit nedostatečného ocenění jejich zásluh stálo na počátku rozhodnutí budoucích velitelů Světlany zahájit odboj proti komunistickému režimu.

Jednoduchý výklad příběhu Světlany neexistuje a na mnohé otázky dodnes hledáme odpovědi. Výstava Případ Světlana provede návštěvníky po stopách této tajemstvím zahalené protikomunistické organizace.

Rozsáhlá výstava Případ Světlana. Proměny obrazu třetího odboje umožňuje nahlédnout do pozoruhodných pramenů, a díky nim i do činnosti dobových bezpečnostních složek. Připomíná nejen represe komunistického režimu, ale také osudy jeho sympatizantů a vykonavatelů moci, bez nichž by režim nemohl existovat.

Výstavu, která měla premiéru v září 2017 ve Valašském muzeu v přírodě v Rožnově pod Radhoštěm, připravil Ústav pro studium totalitních režimů ve spolupráci s Archivem bezpečnostních složek a Národním muzeem. V Národním památníku na Vítkově v Praze bude k vidění od 7. prosince 2018 do 1. dubna 2019.

                       (lan)

Partyzáni byli mladí kluci z Valašska, kteří se v případě 1.čs.partyzánské jednotky Jana Žižky přidávali po porážce Slovenského národního povstání a jeho zatlačení do hor a přechodu k partyzánskému způsobu boje k této jednotce. Něco z historie této partyzánské jednotky zachytil spisovatel Ladislav Mňačko v knize Smrt si říká Engelchen, která byla podkladem ke stejnojmennému filmu s Janem Kačerem v hlavní roli. V této partyzánské jednotce bojoval od počátku února 1945 i Antonín Daněk (na snímku vpravo).