čtvrtek 29. srpna 2019

Předci našich sousedů svědky masakru 20. perutě v Bílých Karpatech

Kraj kolem Žítkové není spojen jenom s éterickými bohyněmi, ale taky s událostí, o níž jsme se před rokem 1989 nemohli moc dozvědět. Místo toho jsme se učili, že v tento den vypuklo Slovenské národní povstání. To tedy taky ano.


Jenže do božické školy chodili žáci z Čejkovic a Heřmanova, do břežanské z Mackovic. Jejich rodinní příslušníci pocházeli ve velké většině z kopaničářských obcí na úpatí Bílých Karpat. Konkrétně čejkovičtí a heřmanovští přišli ze zmiňované Žítkové, Starého Hrozenkova a Jestřabí, mackovičtí z Vyškovce a Vápenice. Další ještě v menším počtu z Vrbětic, Bzové,  Podolí, Vlčnova či Žeravic. A i proto máme o této bitvě něco vědět, byť se odehrála 150 km severovýchodně od nás.

Dne 29. srpna 1944, tedy před 75 roky, se v tomto prostoru odehrála Letecká bitva nad Bílými Karpaty, při níž byla německým letectvem zničená celá americká 20. peruť 2. bombardovací skupiny.

Obsáhlou vzpomínku dnes publikoval Tomáš Málek v Lidových novinách. Z ní vybírám ukázky. Jinak je tato událost vhodným tipem k výletu na Východní Moravu, do oblasti Kopanic a Bílých Karpat.
Sám jsem stál u památníku nad obcí Vyškovec, takže aspoň tuším, jak tamější krajina vypadá. Onoho 29. srpna 1944 však viděli obyvatelé kopaničářských vesnic úplně jiné nebe.

Cíl měli jasný: seřaďovací nádraží v Moravské Ostravě, kde letecký průzkum objevil cisternové vagóny a také stovky železničních vozů s vojenským materiálem. 29. srpna 1944 se dlouhý proud těžkých amerických bombardérů vydal z letišť v jižní Itálii na sever. Ve vzduchu byly stovky strojů B-17 a B-24. Z pramenů není jasné, jestli jich bylo 589 nebo 590. Doprovázely je stíhačky. Na samém konci letěla 20. peruť 2. bombardovací skupiny. 
Pokud si formaci směřující přes Jadran představíte jako dlouhý osobní vlak, tak druhá bombardovací skupina byla poslední vagón celé soupravy a 20. peruť poslední kupé.

V kopaničářské osadě Vyškovec, na dohled od dnes mnohem slavnější Žítkové, stojí pomník na místě s krásným výhledem do krajiny. I tady jsou u jeho paty zbytky letadla. Sem se zřítila “Lovely Ladies”: část hořících trosek dopadla na Šopíkovu usedlost, kterou zapálila. „Dne 29. 8. 1944 kolem 11.00 hodin jsem si za hukotu motorů a střelby všimnul, že nad Vyškovcem padají hořící trosky bombardéru, který vybuchl ve vzduchu. Okolo mě stáli další lidé a vzdušný souboj sledovali dalekohledem. Tehdy byl nad bošáckou stranou ohromný mrak, ze kterého se nepřátelské stíhačky vrhly na prolétávající americké stroje,” uvedl Lubomír Hasík ze Starého Hrozenkova a pokračoval. Okamžitě jsme se vydali směrem přes Skotňu na místo havárie a dopadu hořících trosek. Asi za čtvrt hodiny jsme byli na místě, kde už stálo osm až deset celníků z celnice Starý Hrozenkov-Pila a snad i z Vyškovce. Na místě havárie se nám naskytl nebývalý pohled; jeden motor spadl do rozestavěného sklepa pana Neuderta a druhý motor dopadl nedaleko školy, kde ležel i trup bez ocasních ploch… .“
Většina těl padlých letců byla pohřbena ve Slavičíně. Po skončení války je Američané exhumovali. Nicméně na slavičínském hřbitově stále najdete pietní místo.
           (lan)



Letecká bitva nad Bílými Karpaty

Problematice střetnutí se věnují muzeum v Šanově (u Bojkovic) také Muzeum Bojkovska a Městské muzeum Slavičín. Vyčerpávající popis vzdušného souboje najdete na specializovaných stránkách. Tématu se věnuje kniha “Umírali i za naší svobodu, nezapomínáme …” s podtitulem Letecká bitva nad Bílými Karpaty z 29. srpna 1944. Fakta, fotografie, příběhy. Autorem je Vlastimil Hela.

Podrobné informace najdete na:

Žádné komentáře:

Okomentovat