Pro Božice: Zámeček v křoví, Muzeum železné opony a na Reistně

Za mno je Kolonáda Reistna u Valtic

Nedalo mi to, abych se nejel podívat na zbytky bývalého loveckého zámečku zvaného Katzelsdofský. Pohled to byl víc než tristní a velmi, velmi smutný. Vypadá skoro hůř než zbytky zříceniny hradu Bukovina u Hostimi a ten už je na pravdě boží od uherských válek Jiřího z Poděbrad s Matyášem Korvínem v polovině 15. století.

Katzelsdorfský lovecký zámeček, patřící do rodiny drobných romantických stavbiček Lednicko-valtického areálu, měl tu smůlu, že ležel až moc blízko hranic s Rakouskem. A tak v roce 1953 komunističtí mocipáni vystrnadili posledního hajného z přilehlé hájovny, z objektu udělali seník a ten pak záhadně a určitě "náhodou" v roce 1956 vyhořel. Činorodí občané z okolí cihlové části staveb rozebrali a v roce 1963 byl zámeček prohlášen za zaniklý. To už možná ležel v zadrátovaném pásmu. Nevím, po tom jsem zatím nepátral. Teď mě zaujal svou snahou o znovuobnovení. Bohužel to vidím tak, jako kdybychom v Božicích chtěli obnovit Schneiderův mlýn v křídlovickém Zámlýní...

Zadrátované hraniční pásmo však připomíná novější památka, Muzeum železné opony blízko taky až po roce 1989 zpřístupněné kolonády Reistna. Abych to vzal trošku podle jízdy a cesty. Tak Valticemi od Mikulova projedete na hlavní křižovatku a zde se dáte na Břeclav. Záhy však odbočíte vpravo na Katzelsberg (podle značky). Jedete mezi vinohrady (ano, Valticko, to je jeden vinohrad, včetně úplně nově vysazovaných) a sledujete cestu. Minete starou celnici a když spatříte boží muka, zavětříte a asi 100 metrů před nimi odbočíte doleva na kvalitativně horší asfaltečku mezi vinohrady. Tady už jste skoro u cíle svého pátrání. Náletový háj má cestu jenom lesní, dvakrát krátce doprava a lze tam jet i autem. No a pak už jste na místě. Jak říkám: pohled žalostný a tristní! Přímo žalující!!!! Ale koho žalovat? Dneska všichni dělají, že o ničem neví....

Po "prohlídce místa činu" se vrátíte na asfaltku Valtice - Katzelsdorf a sjedete z kopce do této obce. Hned za hranicemi poznáte, že jste v Rakousku, i když nikde není skoro žádná cedule, jen ty nejnutnější informační na otevřených hranicích. Projedete Katzelsdorfem a odbočkou na Schrattenberg se jinou cestou vracíte do Valtic. Jen na okraj dodávám, že Valticko je historické území Dolních Rakous nikoliv Moravy a že je naše republika dostala na základě mírových dohod v roce 1920. A Valtice se dříve jmenovaly Feldsberg a česky se jim říkalo Valčice. Katzelsdorfu se zase česky říkalo Kačisdorf.

Vystoupáte zase pěkně do kopce na hraniční přechod - a tam v klidu zaparkujete u Muzea železné opony. Moc důležitého muzea pro naši paměť. Je tam výborný pracovník u vstupného (vstupné pro běžného občana 100,- Kč na osobu, pro nás seniory 80,- Kč :-) ). Z jeho velmi zajímavého povídání mi v paměti utkvělo toto: Ve Valticích i okolních obcích (třeba Úvalech) měli péesáci a esenbáci velké množství svých aktivních spolupracovníků. A jak se tady objevil někdo cizí, mohl si být jistý, že je pod bedlivým "očkem" .... i zdánlivého "stréce" a "babky"! To možná některým lidem dneska chybí ...

Buď po silnici na Valtice nebo po signálce podél hranic se po cca 300 metrech dostanete do kouzelného prostředí kolonády Reistna. Návštěvníků, kteří chtěli vystoupit na její ochoz bylo tolik (zněla hlavně slovenština), že jsme se raději vrátili k našemu zaparkovanému "kočáru" a zajeli si na obídek do Zahradní restaurace ALBERO. A byli jsme velmi spokojeni s rychlostí obsluhy i kvalitou jídla. A to bylo něco po poledni a bylo tam průběžně plno....

Tak pokud nemáte žádné plány, kam se podívat, vřele doporučuji. Dá se jet i vlakem a vše se dá zdolat pěšmo, protože vše je na dohled a na malém prostoru.

(lan)

U ruiny bývalého Katzelsdorfského loveckého zámečku: