sobota 28. prosince 2013

Po stopách božické i moravské historie

Po celý rok 2014 bychom se měli setkávat s tímto dlouhodobějším seriálem. Co všechno nového se mi do něj podaří dostat, nevím v tuto chvíli ani já sám. Úvodní díl je takovou pozvánkou a zároveň i upozorněním na zajímavou publikaci z dějin Moravy.
Naše putování nebude nějakým soustavným pochodem dějinami, ale spíše zastávkami u zajímavých a důležitých momentů, které s krajinou Božic a blízkého okolí nějak souvisejí. Někdy to budou sondy vědecké (za pomoci citace z děl renomovaných autorů), jindy pověsti a mýty, občas i ústně tradované zkazky a obtížněji doložitelná tvrzení.
Pravěké dějiny Božic a Moravy vůbec sou celkem podrobně a dobře zmapovány. je to i díky tomu, že od konce 19. století probíhají archeologické výzkumy, díky nimž bylo dle mého názoru vše podstatné z pravěkých dějin Božic odhaleno.
Jasně nejvýznamnějším a nejcennějším byl nález tzv. božického vota v roce 1935 na zahradě domu č. 281 (dnes č. 15) českého rolníka Josefa Zatloukala. Druhým takovým významnějším nálezem byly kostrové hroby a keramika z doby bronzové, které otevřel český kolonista Tomáš Trnka (Božice - Kolonie č. 284, dnes č. 12) v pískovně nedaleko dvoru Hoja (Pavlíkův dvůr) v roce 1927. Třetím zaznamenáníhodným pramenem jsou mohylníky. První byly objeveny již v roce 1850 kustodem Moravského muzea Moritzem Trappem ve známé lokalitě nad Boroticemi. Souvislým výzkumem se pak v letech 1976 - 1990 zabýval doc. Stanislav Stuchlík. V době těžby písku na Barabě v 50. letech, byly tyto mohylníky zjištěny i na katastru Božic. Nebyly ovšem prozkoumány, jelikož v rámci budovatelské těžby by to jenom zdržovalo. Jak jinak. Na přelomu 20. a 21. století prováděl průzkum mohylníků na katastru Šanova doc. Jaromír Kovárník. Nás to může zajímat proto, že se tyto mohylníky nacházely v lesíku u Starého Karlova směrem k Hraběcí studánce a k Božicím. Tento výzkum byl komplikován sondami amatérských dobrodruhů, kteří zde hledali "poklady". Ani sám nevím, jaké byly výsledky tohoto výzkumu,  jelikož jsem na ně nikde nenarazil.
Daleko víc mě zaujal odstavec v nové řadě Vlastivědy moravské, sv. 4 Morava na úsvitě dějin z roku 2011, v němž autor vynikající publikace doc. Zdeněk Měřínský mj., píše: Dosavadní poznatky archeologického bádání ukazují, že největší koncentrace moravských langobardských pohřebišť se soustřeďují na Znojemsku, v pásmu jižní Moravy od soutoku Svratky, Jihlavy a Dyje (tj. v oblasti Mušovských jezer) a dále na Brněnsku (např. u Blučiny).

A prostřednictvím Vlastivědy moravské se na některé dávné události podíváme v novém roce podrobněji.

                      Ladislav Nevrkla

Žádné komentáře:

Okomentovat